Babovřesky

Na začátku bylo hovno. To šplouchlo do hajzlu, hajzl odtekl do žumpy a hovno dopadlo na hromadu předešlých sraček. Pak přijel Zdeněk s hovnocucem, vysál žumpu do dna a s obrovským gustem ji vychrstl do maloměstských obýváků všem členům Klubu planety opic. A tak táta horník vyprskl na sedačku lahváč, máma uklízečka pochcala smíchy leskymový potah evokující tygří kůži, jejich dvě polomongoloidní děti se nemohou dočkat, až si budou ty "nesmrtelné hlášky" ráno vyměňovat se spolužáky ve zvláštní škole a všichni dohromady nad tím fantastickým syslem pro tumor kvičeli tak nahlas, až jim ten inžynýr pod nimi musel mlátit trubkou do radiátoru. Táta horník jen zesílil zvuk, prohodil něco o namyšlených, študovaných buzerantech, máma skákla pro další lahváče a mísu slaninových krekrů a všichni se blahoslaveně, upřímně radovali z té vy-ni-ka-jí-cí komedie pro celou rodinu. Fekální porno dosáhlo opravdového extrému a národ, který za to vyhodil v kinech pět mega by zasloužil genocidu nebo útulný, šimpanzí výběh. (30.09.2013)

Napriek obrovskej kritike a negatívnej reklame, pustil som sa do tohoto filmu z očakávaním znovuzrodenia režiséra, ktorého filmy z minulosti sa mi navždy vryli do pamäti. Tento sa síce vryl taktiež, ale prívlastok prepadák roka v českej kinematografii, nikdy nebol taký výstižný. "Je mi líto Zdeňku." (05.07.2013)

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

Rozdělit takhle (filmovou) společnost na dva znesvářené tábory „na život a na smrt“ se nepovedlo snad ani při nedávno zkončeném prezidentském duelu mezi zkušeným (zákeřně-podpásovým) vzdělaným řečníkem (bonmotérem), aligátorem z Vysočiny Milošem (Šloufem) Zemanem a „modrou krví s lidskými hodnotami“, Karlem (Kalouskem) „neptejte se mě prosím na Benešovy dekrety“ Schwarzenbergem. Přičemž samotná (výsledná) podoba (paralela) není nezajímavá a už vůbec ne (čistě) náhodná. Čím víc se ta jedna „protitroškovská“ resp. protizemanovská (mobilizující zbytek (filmového) národa) skupina, opírá do té druhé-„protroškovské“ resp. „proMiloše“, tím opačný efekt to má. Důkazem budiž, že ta třetí „troškajemiupřímněuprdele“ se začíná překvapivě? přidávat na stranu Troška a spol. nebo řečeno slovy čísel http://kultura.idnes.cz/navstevnost-za-prvni-vikend-vedou-babovresky-f4i-/filmvideo.aspx?c=A130218_131730_filmvideo_jaz . Osobně se sice do kina nechystám (těch 170kč za lístek rozhodně využiju (pro sebe) smysluplněji), nicméně křižácké (protitroškovské) tažení (v dohledné době) také neplánuju. Takže, Zdendo, sejdeme se (řekněme za rok a půl) u reakcí na téma: „Dědkobrnky“ resp. (za tři roky) u snímku „fakani (a) faráři“. P.s. když už to nejde „nahoru na sever“, snad zaútočíš alespoň na opačný pól (zatím to vypadá slibně), protože (jak známo) negativní reklama, taky reklama. Otázkou ovšem zůstává, jestli to je ta cesta, po které se (vy)dávat?! To však (s dovolením) ponechám na každém z vás. S osobní poznámkou na závěr. Nesnažte se prosím, kdokoliv, o převýchovu těch druhých. Je to čistě věcí osobního (ne)vkusu. Ostatně i takové Prci, prci, prcičky bratrů Weitz(ových), těšící se (nejen) na místním serveru velké oblibě mají do inteligentní zábavy hodně daleko. A když už nějakou kritiku, tak prosím tu konstruktivní, neboť jakákoliv jiná, když pominu samotný fakt, že je kontraproduktivní, je v prvé řadě (prvoplánově) laciná, tj. (řečeno místní terminologií) „troškovská“. A to byste zřejmě neradi?! P.p.s a hlavně...., je to pouze film..... 93min, EDEN Hazard srovnává na 1-1, A. Stavrev naposledy foukl do píšťalky a Spartička balí kufry :-( TO je tragédie :-)) Edit. (to "pacifista, Dr. Watson" canakja: je smutné, že jsi byl "donucen" (davem) a vlastní názor nechal "doma".....zajímavá dedukce (spojitost) leč, ať čtu (svůj) komentář sebepečlivěji, (tebou) zmiňovanou spojitost: Zeman = Babovřesky "hledám marně".... Update: vážený pane "větvičko", co na to říct? Zřejmě nic. Jak vidno, nemá to žádný smysl. Snad jen, že každý neměl to štěstí, aby mu sudičky (tak jako vám) nadělily do vínku tolik přirozené inteligence, důvtipu a ostrovtipu. S veškerou úctou a přáním všeho nej, "váš pan závorka resp. uvozovka". (22.02.2013)

Po poněkud delší odmlce jsem se vydal do kina na nový Troškův film Babovřesky. Čekal jsem něco ve stylu Slunce, seno a musím říct, že si rozhodně tak nízké hodnocení nezaslouží. Celkem dobře jsem se pobavil, Troška si i zašpásoval ke konci s nečekaným výbuchem. Když porovnám sledování filmu v kině a doma, tak jednoznačně je to lepší doma. Film si můžete stopnout, pokud se nedíváte na televizi, můžete ho sledovat v jakékoliv poloze, zatímco v kině vás celou dobu bolí zadek, jak se nemůžete vůbec pohnout, abyste někoho nerušili, ani opřít ruce o opěrku si nemůžete, protože je společná se sousedem (malé kino no), ostatní diváci se smějí tak hlasitě, že poté neslyšíte co říkají ve filmu. Navíc za váma musí sedět debil, který když se směje, tak si musí i 3x tlesknout rukama, to bylo dost otravný. Nejradši bych mu dal pěstí, protože vybuchoval smíchy i za situace, kdy se normální člověk tomu jen pousměje a navíc měl taky otravný smích. I když jsem byl v maloměšťáckém kině, tak i zde se už podával popkorn, který v kině nesnáším. Jak se lidé smějí, tak jejich výpary z úst jdou na vás a z toho bych se za chvilku poblil, tentokrát to nebylo tak hrozné, jako když jsem byl na filmu Vratné lahve. (07.03.2013)