Tři barvy: Červená

Tři barvy: Červená na mě z celé trilogie zapůsobily rozhodně nejvíce. A z jejich ženských hrdinek je to právě půvabná a křehká Irène Jacob, která mě okouzlila nejvíce. Její postava mi byla nejvíce sympatická. Stejně jako mě uchvátil nádherně a silně zpracovaný příběh zvláštního vztahu mezi ní a bývalým soudcem. I zde se nachází symbolická scéna, která se ocitla ve všech dílech: Stará, shrbená paní, která chce recyklovat láhev. Snaží se ji vhodit do koše, otvor se však pro ni nachází příliš vysoko. Na rozdíl od předchozích filmů, kde ji hlavní hrdinky pozorují, v tomto jí Valentine pomůže. Závěr snímku je silným a jakoby magickým zakončením celé trilogie, v němž se díky jedné události setkávají všechny hlavní postavy ze všech tří snímků. A nakonec ten záběr na Valentine před červeným pozadím... (25.11.2012)

Nejzajímavější a nejpoutavější snímek z dílny známého Kieslowskiého.. Skvělý Jean-Louis v roli stárnoucího penzionovaného soudce, který páchá malé přečiny proti morálce každý večer, tímto způsobem však ve své mysli odhaluje nejeden trestný čin zásadního charakteru a nejen v mysli.. Do cesty se mu připlétá mladičká krásná Valentine a rozjíždí se hra dvou navenek slabých tichých osobnůstek, uvnitř však silných emočně intelektuálních jedinců, kteří se natolik intimně sblíží, že vzniká nejen platonické láskyplné pouto končící však radikálním odjezdem. Vše dokresluje podmanivá melodičnost. (07.08.2008)

Prvá polovica filmu je výrazne lepšia ako druhá, prináša tajomno a možnú aj kriminálnu zápletku. Druhá už kĺže po psychologicko-vzťahovej rovine, no záver, ktorý krásne skĺbi trilógiu do jedného kusu za to stojí. Irène Jacob inak vyzerala ako skutočná modelka a tak by aj pekné ženy mali vyzerať, nie dnešné vysušené vešiaky. (08.01.2021)

Irène Jacob a Jean-Louis Trintignant předvádějí úžasný dialog mládí a stáří, který je nejsilnější částí tohoto snímku. Ten je jinak promyšlen jako složitě konstruované puzzle, které počítá s tím, že divák si je schopen leccos domyslet. Když vynechám podivný závěr s hlavními postavami celé trilogie, je tenhle film prakticky dokonalý. Krzysztof Kieślowski se rozloučil s filmem na vrcholu. (31.10.2019)

Závěrečná část filmové trilogie Tři barvy a zároveň Kieslowského poslední film. Červená, to je bratství. Je to také soucit s bolestí druhých. Snímek obsahuje prvky známé z předešlých částí, dal by se označit za syntézu všech tří. Tato filosofická meditace je mistrovskou studií psychologie postav. Vypráví příběh mladé studentky-modelky Valentine a soudce v penzi, který odposlouchává telefonní hovory svých sousedů. Oba spojuje osamělost. Lze říci, že to jsou "spřízněné duše". Na pozadí se odehrává příběh mladého studenta práv Augusta, soudcova alter ega. Závěr je emocionálně vyhrocený, ale bez zbytečné klišovitosti. Ten všechny části trilogie symbolicky propojuje a dává jí tak zcela nový význam. Pro mě osobně jsou Tři barvy největší evropskou filmovou událostí 90. let. (07.01.2007)