Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Zbigniew Zamachowski, Julie Delpy, Janusz Gajos, Jerzy Stuhr, Grzegorz Warchoł, Jerzy Nowak, Aleksander Bardini, Cezary Harasimowicz, Jerzy Trela (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (160)
Ne, prostě ne. Já už fakt nevím, co na tom Kieslowském kdo vidí - mě tenhle film strašně sral. Nesympaticky obsazená scenáristická slátanina o pomstě jednoho imponenta.. kristebože, celej tenhle film je fakt o hovnu a zkazil mi akorát náladu. K čertu s celou tou stupidní trilogií, nestojí za zlámanou grešli! ()
Ačkoliv je Modrá nejspíš neslavnějším filmem z Kieślowského Tří barev, nemohl jsem si pomoci, ale mě v té báječné symfonii obraznosti a hudby rušil neustále jakýsi podprahový falešný tón. Podtón určité neuvěřitelnosti a přílišné vyumělkovanosti a to nikoliv v rovině příběhové, ale spíše emocionální (podobný tón, který měl prim v Dvojím životě Veroniky, jež je pro mě zdaleka nejhorším Kieślowského dílem). Ale pojďme k hodnocení Bílé - tato "barva" sice není tak audiovizuálně opulentní jako Modrá, zato je to film mnohem vřelejší a lidštější. Film, který mne absolutně a beze zbytku pohltil a s jehož protagonisty jsem se dokázal zcela sžít. Když se smáli, smál jsem se s nimi, když plakali, měl jsem na krajíčku. Velmi silný příběh o lásce i o životě s naprosto skvělým Zamachowským a neuvěřitelně divukrásnou Julie Delpy. ()
Další z nadpozemských a křehkých příběhů Krzysztofa Kieslowského. Příběh natolik neskutečný, že jsem ochotný připustit, že tohle se klidně mohlo někomu (plus/minus nějaký ten detail) přihodit. Krzysztof Kieslowski opět rozjíždí hru, u které si vůbec nejste jisti průběhem ani koncem. Nejednobarevné postavy, úžasná atmosféra, perfektní práce s kamerou, excelentní hudba Zbigniewa Preisnera etc. - nevím, co dříve chválit. V příběhu mně sice mírně zaskočily dvě situace; přišly mi jaksi scénáristicky nedořešené, ale o to v tomto příběhu vůbec nejde. Shrnuto a podtrženo: Nádherný, byť opět posmutnělý opus, kterému však ani tentokrát nechybí to, co je pro Krzysztofa Kieslowského tolik typické: naděje. ()
Bílá je symbolem čistoty. Bílá je barva lásky. Lásky "nevášnivé" a o to možná rovnější. Červená mě teprve čeká a jsem velmi zvědavá, zda celá trikolora bude propojená vzájemně tak, jako byla propojená Modrá a Bílá. Tím nemyslím jen podobné symboly jako ptáci,kontejner na lahve.....Viděli jste v Bílé, při rozvodovém řízení Karla, v pozadí jak Julie pootevřela dveře a chtěla vejít do místnosti? A v Modré ,když Julie hledala milenku svého muže u soudu, pootevřela jedny dveře a chtěla vejít do místnosti, kde právě probíhalo rozvodové řízení Karla? Kieslowski je fakt geniální..... ()
Mám za sebou Modrou a ani jsem nedoufala, že ji něco může překonat. Teď nevím. Opět nádhera. Příběh o lásce tak intenzivní a silné, přitom bláhové, která se nezlomí, ani když se po ní šlape, a která zvlášť v dnešní době může působit naivně až směšně. Milujte někoho, kdo vás dostane na dno a vysmívá se vám.... a pak se pomstěte. Láskou. Ale počítejte s tím, že ty dvě věci jsou ve zvláštní konstalaci a možná, že se promísí tak, jak jste to nechtěli. Říkám : MOŽNÁ. ()
Galerie (55)
Photo © MK2 Productions
Zajímavosti (7)
- Juliette Binoche a Florence Pernel, tedy hvězdy Kieslowského filmu Tři barvy: Modrá si oba ve filmu zahráli epizodní roli. (pUnck)
- Téměř každý záběr ve filmu obsahuje alespoň jeden bílý objekt. (pUnck)
-
Podľa titulkov funkciu asistenta scenáristu mala Agnieszka Holland.
(Autogram)
Reklama