Amatér

Film jakoby jednoduchý a prostý (takový byl Amatér), přitom však mnohovrstevný a rozkošatělý: od teorie filmu, přes vedení socialistického podniku, až po život mladé katolické rodiny. Chtěl bych si jen krátce všimnout poslední vrstvy. Kamera (jako zástupný symbol pro jakýkoli zájem muže o jinou věc nebo osobu mimo rodinu, potažmo mimo ženu) se stává předmětem konfliktu hned na počátku, ještě před vlastním "amatérským filmováním". Je to v okamžiku, když žena nechce, aby se "její" dítě filmovalo nahé. (Amatérově odpovědi: "vždyť je to děvče" už ale nerozumím.) Dalším momentem je rozbití zrcadla, symbolické zničení kamery. Každé další mužovy "úspěchy" a především jeho nadšení pro film a filmování, tj. zvyšování jeho komplexnosti, složitosti a společenskosti, v ní vyvolává znechucení a odpor. A protože již není možno převést vše zpět na původní primitivní rodinou úroveň (muže starajícího se pouze o ženu a dítě – sklenka vodky a televize jsou jistě přípustné), raději odchází. (12.12.2016)

Amatér je film o zásobovači z malého městečka, který si za dva měsíční platy koupí 8mm kameru, aby mohl natáčet svojí právě narozenou dceru Irenu. Následně je ale svým nadřízeným přemluven, aby natočil film pro svůj podnik, a právě tento snímek odstartuje jeho cestu za úspěchem. Hrdinu filmu Filipa Mosze ale jeho nově objevená vášeň tak pohltí, že se začne vzdalovat své manželce i dítěti. Přestože film je primárně právě o morálních hodnotách a o vyrovnávání se s úspěchem, jedná se o filmově vysoce reflexivní dílo. K této reflexi dochází na mnoha úrovních. V první řadě samozřejmě objektem, který uvede do pohybu všechny následující události, je kamera a na ni natočený film. Ve filmu se objevuje proces natáčení, pořizování rozhovorů, promítání i sledování televize. Hlavní hrdina chodí do kina, čte filmové časopisy a nechává se inspirovat. V jedné části filmu například zmiňuje scénu, ve které žena hází po muži věci, ale v záběru je vidět pouze on, jak kolem něj lítají házené předměty. O několik minut později vidíme jednu z hádek manželů snímanou právě tímto způsobem. Ve filmu se dokonce objevuje film Ochranné zbarvení i jeho režisér Zanussi.___Velice zajímavé je také pozorovat, jak se Kieslowski stylem přibližuje stylu natáčení hlavního hrdiny. Rámování nebývá vyrovnané, záběry jsou někdy roztřesené a také dalšími prvky připomínají amatérsky pořízené záběry. V mizanscéně převládají šedivé barvy, což také hlavnímu hrdinovi také vytýká ředitel podniku. (20.02.2012)

"Ve třiceti uvěřil v Boha. Skončil tragicky - stal se knězem," varuje nadřízený Stašek svého mladšího kolegu, který právě prožívá vášnivý vztah s kamerou (a žena zatím - ne neoprávněně - žárlí). Kieslowského film je rozvedením Staškova dvojznačného varování, příběhem další takové tragédie (nebo "tragédie"?), jen ne na poli dráhy duchovní, ale umělecké. (25.02.2014)

Nádherné, zmes rôznych pocitov, ktoré vo mne ešte dlho rezonovali. Ide hlavne o obsah. Jedna maličkosť, jeden úmysel a ako sa môže všetko zmeniť a vyvinúť. Chcel len filmovať svoju dcéru a nakoniec sa z neho stáva celkom úspešný filmový amatér. No ale za akú cenu? Všetko v živote niečo stojí, aj nečakaný úspech so sebou prináša svoju temnú stránku.... Tiež sa mi páčilo ako vzdal autor poctu filmu, hlavne v súvislosti s úmrtím tej susedky a smútkom jej nešťastného syna. To bol krásny dialóg. Silný nadpriemer. 85/100 (29.03.2019)

Jeden z největších klasiků polské kinematografie tímto dílem doslova burcuje začínající filmaře, aby se bez váhání chopili kamery a natáčeli, co se jim zlíbí. Zároveň však drží zvednutý ukazovák a varuje před tím, jak dokáže objektiv kamery zkreslit vnímání reality a narušit přístup třeba i k dříve neotřesitelným rodinným hodnotám - jinými slovy, jak se může hledání toho správného záběru stát osobnějším než láska k vlastní ženě a dítěti. Amatér je každopádně dalším skvěle zrežírovaným filmem Krzysztofa Kieślowskiho, který opět promyšleně zapojuje stylistické postupy do cílené tematické struktury a pohrává si s estetikou amatérského filmu konstruktivně a soudržně. Tohle je opravdu snímek o filmařině a filmaři, který si postupně osvojuje nové přístupy a hlediska, jimiž nahlíží nejen na zkoumané subjekty, nýbrž i na vlastní život a jeho interpretaci. 85% (16.01.2021)