Amatér

Jerzy Stuhr mi strašně připomínal Oldřich Vlacha - typově, gesty, herecky. Amatér se mi líbí od Kieslowského asi nejvíc. (25.6.2014) Amatér znamená milovník, všeobecně se používá jako označení člověka, který dělá něco jiného, než je jeho kvalifikace, ale přesný význam slova jde mnohem dál. Znamená dělat něco s vášní. Filip Mosz je obyčejný muž, který miluje svou ženu a těší se na své první dítě. Paradoxem je, že kameru pořizuje, aby zachytil svoje rodinné štěstí, pak ho ale film pohltí natolik, že se stává vášní a začíná konkurovat s jeho rodinou, on nakonec ztrácí to, co chtěl kamerou zachytit. Vsuvka s režisérem Zanussim se stává jádrem pudla - vysloví hlavní myšlenku, proč a jak točit film. Podle komise může amatér točit co chce a jak chce. Skutečně? (19.11.2022) (25.06.2014)

O tom, čo sa smelo a nesmelo, o tom čo sa malo a nemalo, o tom čo je iluzórne dobro a absolútne zlo ... alebo naopak ? Žiadne pseudofilozofické klepy, skrz civilnú optiku (doslovne) sledujeme alegóriu na život a všetko, čo sa dialo. Nedokážem pochopiť, že takýto film mohol vôbec v čase normalizácie vzniknúť. Hoci sú mi Kieslowského "duchovné" filmy bližšie, táto výpoveď ich v mnohom prekonáva. Scenáre vždy niekto kontroluje ... (07.02.2008)

Amatér je film o zásobovači z malého městečka, který si za dva měsíční platy koupí 8mm kameru, aby mohl natáčet svojí právě narozenou dceru Irenu. Následně je ale svým nadřízeným přemluven, aby natočil film pro svůj podnik, a právě tento snímek odstartuje jeho cestu za úspěchem. Hrdinu filmu Filipa Mosze ale jeho nově objevená vášeň tak pohltí, že se začne vzdalovat své manželce i dítěti. Přestože film je primárně právě o morálních hodnotách a o vyrovnávání se s úspěchem, jedná se o filmově vysoce reflexivní dílo. K této reflexi dochází na mnoha úrovních. V první řadě samozřejmě objektem, který uvede do pohybu všechny následující události, je kamera a na ni natočený film. Ve filmu se objevuje proces natáčení, pořizování rozhovorů, promítání i sledování televize. Hlavní hrdina chodí do kina, čte filmové časopisy a nechává se inspirovat. V jedné části filmu například zmiňuje scénu, ve které žena hází po muži věci, ale v záběru je vidět pouze on, jak kolem něj lítají házené předměty. O několik minut později vidíme jednu z hádek manželů snímanou právě tímto způsobem. Ve filmu se dokonce objevuje film Ochranné zbarvení i jeho režisér Zanussi.___Velice zajímavé je také pozorovat, jak se Kieslowski stylem přibližuje stylu natáčení hlavního hrdiny. Rámování nebývá vyrovnané, záběry jsou někdy roztřesené a také dalšími prvky připomínají amatérsky pořízené záběry. V mizanscéně převládají šedivé barvy, což také hlavnímu hrdinovi také vytýká ředitel podniku. (20.02.2012)

Snímek Amatér tematizuje motiv mediálního pozorování nejen v narativní rovině filmu, ale v sofistikovanější podobě i ve stylistické. V první se amatérská kamera jako médium stává prostředkem do určité míry nezávislého vidění věcí, o kterých se jinak nemluví nebo mluvit neumí, což vede k ochladnutí vztahů a obezřetnosti ostatních postav před dosud jinak naivním a pro systém nijak nebezpečným hrdinou. Mě ale více zajímá hlubší zapojení charakteristických znaků impulsivní amatérské estetiky do stylistické struktury. Film nikdy nevyužije nabízející se možnosti point-of-view (interně fokalizovaných záběrů) skrze méně kvalitní obrazový záznam. Zároveň profesionální kamera často zaujímá přibližnou pozici hrdiny s amatérskou kamerou (jde o typ externě fokalizovaných záběrů). Nejvýraznější je tu o scény, kdy hrdina na dvorku cizího domu testuje novou šestnáctimilimetrovou kameru a stejně jako neorganizovaně zachycuje dvůr, sledujeme jej i my, když „náš pohled“ přejímá tentýž těkavý typ amatérského snímání bez jasně stanovené kompozice a s touhou na jeden švenk zabrat co nejvíce věcí. Rozpor mezi dvěma médii během celého filmu zdánlivě ironizuje vztah k impulsivnímu počínání hlavního hrdiny (čteným profesionálními filmovými pracovníky ve snímku absurdně překombinovanou ideologickou optikou). Nakonec je však celý stylistický přístup zpětně kompozičně motivován, když na konci filmu hrdina obrátí kameru proti sobě a začne vyprávět svůj příběh od začátku - celý film tak může být (zacykleně) reflektován jako fokalizace jeho závěrečného vyprávění, kdy on jako narátor vlastního příběhu organizuje i formální strukturu, jež přebírá charakteristické znaky amatérské estetiky. (22.04.2007)

Krzysztof Kieslowski není v mé top10 náhodou a ne náhodou zaujímá jedno z nejvyšších míst. Ten kdo se rozhodne žít v pravdě, riskuje bolestné ztráty. Je pochopitelné ,že pokud se okolí nepřizpůsobí změněné pozici jedince, nemůžou spolu vzájemně existovat. Konec konců vždy ztrácíme jen to, z čeho už jsme vyrostli a vytváříme tím prostor pro nové. Tak o tom je pro mne Amatér, o "žití v pravdě". (27.09.2008)