Zvonilka: Tajemství křídel

Nabízí se říct, že je to typicky americký film pro děti. Pravidla se musí porušovat, aby se nakonec mohly zrušit; přátelství na život a na smrt vzniká během dvou vteřin; a při sledování mi běžela hlavou myšlenka 'kde já už jsem to viděla'. Nejvíc mě ale dostalo, když samotným vílám nedělá problém znečišťovat ten svůj už takhle nestabilní ekosystém. Možná nad tím moc přemýšlím, ale takhle povrchní pohádka si to jenom zaslouží. (26.03.2013)

Původně jsem chtěl hodnotit 3*, protože je to pohádka pro menší publikum, žádné výrazné vtípky, žádná inovace a nic čím by to bylo nějak ojedinělé. Jenže to celé působí opravdu hrozně hezky, není to najivní, má to pěkné postavy, pěkné zpracování a ve výsledu je to strašně milý, upřímný a pozitivní animák. Je to přesně mezi 3* a 4*, ale spíš to nadhodnotím. Působí to na mě podobně hřejivě, jako staré kreslené filmy. (14.02.2013)

Zvonilka je typ příběhu, který mou dceru zaujal, přičemž jí jinak animované pohádky, mimo Scooby-Doo či Spongebob nebo ještě Tlapková patrola, nezajímají. Za dětí teda dvě hvězdy, protože právě pro ně jsou tyto pohádky určeny. Za sebe dodávám, že u filmu sledujeme moderní animace. Ovšem příběh postrádá nějakou větší hloubku, jakou třeba nalézáme v jiných, často mnohem úspěšnějších animácích. A to jsou ještě tyto filmy vtipnější, což ani zde se najít nedá. (28.12.2020)

Výtečně! - Jsem ve věkové kategorie studijní a tedy mám už i dosti dobré zkušennosti s filmy. A Zvonilka je moje nejoblíbenější a snad jediná animovaná pohádka co nevypadá hloupě a tak působivé podání a příjemné písně se jen tak nehoupou, těma dokáže překvapit jen Walt Disney a Zvonilka. Ať si říká kdo chce, co chce série se přizpůsobuje moderním nárokům a není to takzvaná miminkovská sračky, ale pořádná pohádka pro velké. (16.02.2015)

Kýč jak bič. Pokud k něčemu napíšete rodinný film, nemělo by se zapomínat, že do rodiny většinou patří i tatínek. Jeden takový měl pocit, že mu dělají lobotomii tupým předmětem. Chápu, že nejsem cílovka neskutečně roztomilých velkookých postaviček s vážčími křídly a záplavou hvězdiček, králíčku a další tuťu ňuňu. Nicméně mi vadilo víc věcí než tohle aranžmá. Třeba vedlejší postavy, z nichž většinu tvoří stereotypně nablblé pubertačky i s jejich pózičkami (shodně v obou světech), chlapeckou (a značně méně personálně obsazenou) část tvoří v letním světe dva nerdi (ošliví, nablblí, ale šikovní), v zimním světě cool frajírci (hezoun, emař v kulichu). Nějak jsem nechyt jestli jsou i jiné světy (podzimní a jarní), mám pocit, že o nich něco padlo v závěru, ale to už jsem měl většinu mozkových závitů narovnaných. Asi proto, že jsem se se snažil pochopit rozdíl mezi rychlým zmrznutím námrazou a mrazem a taky jak struhadlo na led dokáže narušit rovnováhu počasí. Jak říkam, nic pro tatínky nebo jen na vlastní nebezpečí. A ještě - celej byznys (řekněme, že dost jednostranný) mezi letním a zimní světem je o tom, že jim vyrábí košíky na sněhové vločky, kterými sněžné sovy roznáší sníh vyrobený do speciálních tvarů z obyčejného sněhu (který tam rozsypal kdo?), a převádění zvířátek z léta do zimy - kdy? A proč, když je v jednom světě pořád léto a v druhém pořád zima? Aby se jim efektně obarvil kožíšek a mohla se klouzat po sněhu? (09.03.2015)