La Double Vie de Véronique
Podwójne życie Weroniki
Veronikas to liv
The Double Life of Veronique
Dvojaký život Veroniky
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Irène Jacob, Philippe Volter, Halina Gryglaszewska, Sandrine Dumas, Jerzy Gudejko, Kalina Jędrusik, Aleksander Bardini, Władysław Kowalski, Jan Sterniński (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Krzysztof Kieślowski je patrně jediný režisér z postkomunistických zemí, který si svou tvorbou udržoval vysoký celoevropský a i světový kredit. U nás si ho ceníme od jeho slavného AMATÉRA (1979), ve světě se však důsledně prosadil až svým televizním DEKALOGEM a filmem DVOJÍ ŽIVOT VERONIKY (1991). Důsledně v nich pokračuje v originálních analýzách vnitřního světa člověka, kde zůstává vždy mnoho tušeného, nevyřčeného a kde se nahodilost a nutnost, rozum a city pohybují v určitých kruzích. Kieslowského spojení metafyziky a hlubokého zájmu o osud jedince se realizuje v působivé formě, vyznačující se přesností a zároveň i mnohovýznamovostí.
Zvláštní příběh dvou identických dívek, Polky a Francouzky, lze vnímat v nejrůznějších rovinách. Divákovi se záměrně otvírá nekonečný prostor pro úvahy a reflexe. Zatímco "polská" Veronika dává před láskou k muži přednost lásce k hudbě, a proto také umírá, "francouzská" Veronika volí zdánlivě "příjemnější" životní cestu. Obě ženy, které se náhodně setkají jen na dálku a na kratičký okamžik, trpí stejnou srdeční nemocí, mají stejná gesta, používají stejné předměty. Také vztah k otcům je velmi podobný. Zatímco první umírá pro lásku k umění, druhá nachází - jakoby v podvědomí poučena jejím údělem - životní lásku k muži, který je možná strůjcem jejich příběhu. Záhadné věci se tu dějí s neuvěřitelnou přirozeností a jednoduchostí.
Kieślowski pomocí dokonale propracovaných detailů vytváří strhující až mystický obraz, naplněný zvláštní emoční silou a vymykající se v mnohém současným kinematografickým trendům. Obrovský podíl na vyznění filmu mají kameraman Sławomir Idziak, hudební skladatel Zbigniew Preisner a především představitelka obou Veronik Irène Jacobová. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
Krzysztof Kieślowski mi víc seděl v sérii "Dekalog", která tak nějak byla dostatečně realistická, aby ty emoce, které chtěl prezentovat, vyzněly. V případě více experimentálního filmu, kterým "Dvojí život Veroniky" je, už mi jeho pojetí tolik nesedlo. Je to pořád dobrý film, ale prostě mě neohromil, jak jsem doufal. ()
Filmy pana Kieslowskiho mám docela zmapované a jeho tvorba na mě působí trochu jako sázka do loterie. Jen několik málo z nich se mně opravdu líbilo. A ani fylozofický nádech Dvojího života Veroniky mě neoslovil tak, jak bych si představoval. Asi mě unikla myšlenka, protože jsem tady nic intenzivního nenašel. ()
Z Dvojího životu Veroniky jsem trochu zmatená. Nebylo to špatné. Nešlo o vyloženě umělecký film s dlouhými nezábavnými pasážemi, kdy si režisér hraje na intelektuála. Ale... Proč tenhle film v znikl? Co má divákovi říct? Idea dvou propojených žen, které zároveň nejsou (nejsou?) sestrami a cítí, co se té druhé děje, je velmi zajímavá. Ale je tohle to podstatné? Nevím, nedokážu se v tom pořádně zorientovat. Ale cítím v tom něco hlubšího, proto nemůžu film odsoudit jako podprůměrný brak, protože to si zkrátka nezaslouží. Na to se mi moc líbil. Je to jako s chlapem - něco z něj vyzařuje, nedokážete to popsat, ale dokonale si vás omotal kolem prstu :) (hlavně scény s loutkami se mi líbily) ()
„Bloudí světem, lásku hledá, tajné dvojče spát jí nedá.“ Zasévání zmatku do myslí diváků, to by Kieślowskiemu šlo. Používá k tomu propojení osudů, telepatické předávání zkušeností, nevyzpytatelnost ženské duše a tajemství skutečné lásky, která je složitá jak skládací žebřík, opřený o DVOJITÉ OKÉNKO: [][][] Obě dívky se narodily 23. listopadu 1966, ve 3 hodiny ráno, ale v různých městech a různých zemích, Francii a Polsku. Obě měly tmavé vlasy, zelenohnědé oči, podobné umělecké vlohy... a byly úplně stejně citově rozervané, jak obal od žvýkačky v kapse Amélie z Montmartru. A až vyrostly, obě se zúčastnily castingu pro film Krzysztofa Kieślowskiego, pod stejným jménem... Irène Jacob. [][] Ta má podobně hluboká zasněná kukadla jako Audrey Tautou a než se dopinoží k prvnímu rande, provádí podobné, na šílenou náhodu spoléhající rituální naháněčky s hádankou. Uf. Tenhle déjà vu způsob námluv praktikovat všechny holky, vymřeme jak dinosauři :-). ()
Asi jsem čekala víc, ale tohle byl jen prachsprostý průměrný film. S Kieslowskim obvykle splyneme v jednu bytost, která se nepozorována stává součástí děje. Veronika si nás všimla hned na začátku a odmítla mi dovolit vstoupit. Tak jsem musela zpovzdálí pozorovat, co se s ní děje. Možná to bylo tou nemístnou vzdáleností, tou odtažitostí, nebo jen tím chladem, který z filmu sálal, ale postrádala jsem obvyklé Kieslowského mystično. Nudila jsem se. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (6)
- Snímku nakrúcal Kieslowski v spolupráci s francúzskymi filmármi od novembra 1990 do marca roku 1991 v poľských mestách Lodž a Krakow, ale aj vo francúzskom Clermont Ferrande a v Paríži pri účasti poľských aj francúzskych hercov. (Zdroj: moviemania.sk) (classic)
- Filmový štáb sa skladal sčasti z Francúzov a z Poliakov. Okrem poľskej verzie existovali aj francúzske verzie filmového scenára. (Zdroj: moviemania.sk)
- Režisér Kieslowski mal najviac práce s hlavnou predstaviteľkou Irene Jacob (Veronika). Herecký výkon bol v poriadku, ale problémom bola jazyková bariéra, a tak strávili veľa času a úsilia pri usmerňovaní a dolaďovaní jej hrania, pričom sa skúšali improvizácie a experimentovanie so scénami. (Zdroj: moviemania.sk) (classic)
Související novinky
Evropské kultovky jen na KVIFF.TV
KVIFF.TV, online streamovací platforma spřízněná s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, spojuje síly s dalšími čtyřmi VOD platformami ze zemí střední a východní Evropy, aby divákům v České… (více)
Reklama