Hidden

Je to vlastně klasické postapo survival drama, které -jako celek- stojí a padá na hezké pointě. Na jednu stranu si dokáže šikovně pohrát s divákovým očekáváním. Na stranu druhou je znát, že nic víc režie v rukávu nemá. Přitom právě zručnější režie by mohla i tu schématičtější první polovinu lépe vybudovat a docílit tak ve výsledku toho, že by celé to vyvrcholení filmu nepůsobilo tak těžkopádně a prvoplánově. Do toho se tam navíc zatoulalo pár zaškobrtnutí v logice a já tak přes výsledný, relativně dobrý pocit nemůžu dát víc než hezké 3 rudé. (06.10.2015)

Nedá se upřít snaha o něco nového v tomto žánru, neboť film se vyvíjí směrem, který čekáte, ale dopadne přesně naopak. Celou dobu jsem měl problém, vžít se do děje a chybělo mi to pravé napětí zombáren. Trojice přeživších to herecký dobře dává a kdo ví, jestli se z mladinké herečky nerodí vycházející hvězda. Přežívání v bunkru má setrvačné tempo, které postrádá vyšší obrátky a srdceryvných dialogů se objevuje až moc na můj vkus. Gradování v závěru zastiňuje překvapující obrat, který asi dostane každého. Warnerům chyběly koule, aby tento kousek vypustili v drsnějším kabátu a přitom by to filmu tolik prospělo.......6/10 (28.07.2017)

Kde se vzal, tu se vzal, docela parádní postapokalyptický survival. K filmu bych měl pár kritických připomínek, ale abych je vysvětlil, musel bych značně spoilerovat. Proto se spokojím s ne zcela konkrétním povzdechem, že se mi zdá, že ten film s divákem nekomunikuje úplně férově. Výsledkem je nicméně docela svěží a překvapivá, herecky i režijně bezproblémová variace na klasické nákazové / zombíkovské téma, které se zhruba 80 minut času myslím vyplatí věnovat. Po komorně dramatické první polovině se to docela slušně rozjede, až mě to překvapilo. Malá holčička v hlavní roli jinak trochu pije krev, ale dá se to vydržet. (23.09.2015)

Bohové vědí, že mám děti rád... tedy aspoň většinou. Ale už od dětství pudově nesnáším děti ve filmech... tedy aspoň většinou. A tohle rodinné postapo má bohužel jednu velkou vadu - hraje v něm táta, máma... a jejich nesnesitelná "princezna". Co naplat, je to holt takové rodinné postapo. Postapo naprosto skvěle vypravené i natočené (až třeba na tu digitální vysokou), ale zkrátka rodinné, prostě postapo à la Špílberg - táta, máma a jejich otravný blonďatý "andílek" s panenkou. No ale když už to divák přijme a řekne si "no tak se holt podívám na postapo od Špílberga", vyrazí mu rejža mozek z hlavy kulervoucí pointou. Bravo. (30.10.2015)

"Hlavně v klidu, žádný stres, nebo budem v Pánu. Dýchač dýchá jako pes, napalm voní k ránu." Zpočátku milý rodinný film, na pohodu. Btw, ta pohoda je opravdu důležitá! Protože není nic horšího než nasraný tatínek, nasraná maminka a nedejbože i fakt děsně nasraná holčička. Princezničce naskočila na čele žíla (a kdyby jen jedna) a mě naskočila husí kůže po celém těle. Tísnivý příběh se stolními hrami, sežraným broskvovým kompotem a kvalitně umlácenou krysou, plus důvěřivými občany napálenými napalmem. A obávám se, že i vizionářský film. V podzimním sychravu a plískanicích už odjakživa přichází i chřipkové období. V ČR se zvednou covid statistiky, marná snaha. I kdyby jsme museli nosit roušky i na prdelích, čísla prostě porostou. Cca od listopadu se začne část české populace ukrývat ve sklepích, bunkrech a protiatomových krytech pod základními školami. Nad nimi budou dupat a funět zrůdy - Babišovi dýchači, kteří budou odchytávat do sítí dobrovolníky pro očkování. A nad tím chaosem budou dravě kroužit zmutovaní Babišovi motýle. (10.08.2021)