Kamera:
David UngaroHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Patrick Bruel, Valérie Benguigui, Charles Berling, Françoise Fabian, Guillaume de Tonquédec, Judith El Zein, Bernard Murat, Yaniss LespertObsahy(1)
Vincent je v najlepšom veku a očakáva narodenie prvého potomka. U svojej sestry Elizabeth a jej manžela Pierra čaká na svoju mladú manželku Annu, aby šťastnú udalosť spoločne oslávili. Všetci sú vo výbornej nálade a čakanie si krátia vyzvedaním o pocitoch nastávajúceho otca. Keď sa ho však opýtajú na meno, ktoré plánuje dať svojmu potomkovi, jeho odpoveď vyvolá sériu absolútne neočakávaných reakcií... (STV)
(více)Videa (4)
Recenze (228)
Tak csfd, opět ahoj! Tohle byla dobrá konzervačka. Na začátek humor, potom postupné odkrývání pravd a charakterů, čímž se film přehoupl do výborného dramatu se skvělou atmostfétou, které já vždycky zbljaznu i s navijákem. To už jsem nepochyboval o čtyřech hvězdách a na závěr trochu trapný happy end, jak halyvůůůdského romántického patosovitého slaďáku, ze kterého by člověk mohl dostat snad i cukrovku. Zkazilo mi to dojem natolik, že nakonec musím dát jenom 3. Ale uvědomil jsem si, že jsem docela rád za jméno Jindra. ()
Takéto parádne konverzačky odohrávajúce sa na jednom mieste pripomínajúce viac divadelnú hru ako film ma náramne bavia. Podobne ako The Breakfast Club, Carnage a Perfetti sconosciuti, aj Le Prénom malo skvelú úroveň. Aj v tomto prípade to malo podobne slabší rozbeh ako aj pri ostatných spomenutých filmov, ale napokon sa tá ruleta roztočila úplne naplno. Všetko to naštartovala v podstate neškodná téma výberu mena pre očakávaného potomka. A už to išlo ako na bežiacom páse - búrlivá konverzácia, predsudky, odhalené tajomstvá v afekte a pestré hádky. To všetko podané v sarkastickom a ironickom tóne, čo výrazne prispelo ku kvalite celého filmu. Takže Le Prénom rozhodne nesklamalo. Každopádne, pre mňa aj naďalej zostáva jednotkou v tomto konverzačnom žánre Perfetti sconosciuti. ()
Přátelství, to je někdy víc než pastelka. Tak takhle měl vypadat vydařený Bůh masakru? Neskutečně povedené. Zakladní nástřel s pár charaktery v jedné místnosti je sice stále používanější, nicméně došroubovat matku, až už s ní nejde hnout, nezvládá moc scénáristů. A když to přeci jen upoceně dotáhnou, pomrví jim to herci. A hle....tady to fungovalo. ()
Komedie? No, řekněme, že s pořádně hořkou příchutí. Když se jednoho nedělního večera sejde skupinka přátel a strhne se malicherná hádka kvůli jednomu jménu, je to teprve začátek. Postupně se začínají nabalovat staré rány, skrytá tajemství a na povrch vyplouvají některé nepěkné charakterové vlastnosti zúčastněných, něco jako když na dobře udržované zahradě otočíte kámen a pod ním najdete něco ne moc líbivého na pohled. Nevím, jestli je to tím vysokým očekáváním co jsem měla, ale Le prénom je pro mně tak trochu zklamáním. Jistě, je to celkem kvalitní konverzačka, jenže kromě výborných herců nepřináší nic nového a chybí jí ona pověstná jiskra, která by mě uvedla do vytržení. Jen jsem si u ní uvědomila, jak moc je pro lidi jméno spjaté s osobností člověka. Alespoň mě se už párkrát stalo, že jsem si kvůli sympatiím k nějaké reálné osobě či literární postavě, bud' oblíbila nebo naopak znelíbila její jméno. Vím, je to iracionální a k samotnému jménu nespravedlivé, ale jeden si holt nemůže pomoci. ()
Sejde se tak jednou partička starých přátel, aby oslavili radostnou událost jednoho z párů. První konflikt vznikne s výběrem jména budoucího potomka. Pak následují další tak, že se nakonec pohádá každý s každým. A teče i krev. Příjemná konverzační komedie, kdy se blízcí kamarádi a rodina najednou ocitají vzájemně na nože. Něco ve stylu Naprostých cizinců nebo Téměr dokonalých tajemství. ()
Reklama