Nymfomanka, část II.

Od druhé části jsem po velice slibném rozjezdu čekal víc, vyvrcholení v podobě cinefilního orgasmu se tentokrát bohužel nekoná. Jako by Trier minimálně od sedmé kapitoly nevěděl kam dál. Samozřejmě, že některé scény jsou úchvatné, ale to už mi nějak u Triera nestačí (kdyby byl autorem někdo jiný, tak bych nejspíš hodnotil výš). S definitivním soudem si však s chutí počkám na Director's cut. (07.01.2014)

Druhý díl Nymfomanky je ze začátku nudnější, aby na konci udeřil. Shia zde předvádí absolutní herecký výkon a Stellan si jede stále svůj klasický poctivý výkon. Vlastně v rámci herců se nedá vytknout vůbec nic. Dokonce i Charlotte zde začíná hrát více než její mladší já v podobě Stacy Martin. Charlotte také způsobí patřičný dojem svými bradavkami, které pravděpodobně už nikdy nezapomenu. Tak vystouplé bradavky totiž neuvidíte každý den ve filmu, jestli vůbec. Horší už bylo jen to, že Lars von Trier pokračoval ve svém epizodickém, nic neříkajícím, vyprávění, který je jednou nudný, po druhý zajímavější no a po třetí zbytečně filozofický. A tohle všechno se opakuje do té doby, dokud Vás Stellan nepřesvědčí o něčem, o čem byste snad radši ani nevěděli. Závěr je totiž po těch čtyř hodinách ránou do duše snad každého diváka. Jednu hvězdičku filmu dávám jenom proto, že to Lars natočil hodně dobře. Režisérský výkon se mu upřít nedá, to všechno ostatní ale už jo. (10.12.2014)

Takže k veci. Bez znalosti prechádzajúcich Larsových filmov nie je pochopenie vtipu filmu na plných sto percent možné. Nie je to však iba vtip, iba akési povzdychnutie nad tým, kam sa súčasný svetový film uberá a nakoľko hlboké sú metafory v ňom skutočne duchaplné. Nymfomanka totiž funguje na viacerých rovinách, kde sa bavíte tým, že neustále rozmýšlate, či máte nad danými prirovnaniamu skutočne premýšlať, alebo sa nimi baviť a nechať sa unášať príťažlivým príbehom. No oplatí sa jedno aj druhé, Trier si je totiž všetkým ako vždy istý a vie, komu film primárne servíruje (tentokrát ho však vďaka kampani uvidí omnoho viac divákov, takže mnohí budú krútiť hlavami). Oplatí sa rozmýšlať nad zábermi, kde počúvame nezrozumiteľný cudzí jazyk, nevidíme pritom hlavy, ale iba vtáky ich majiteľov. Nad odpornosťou otcovho utrpenia v nemocnici atď.. Pre mňa je však Nymfomanka príťažlivá svojou nejednoznačnosťou a interpretačnou otvorenosťou zobrazeného, čoho tu dosiahol Trier až Rašomonovským spôsobom. Takého prístupu som v jeho tvorbe svedkom ešte nebol. Vážne ste si istí, že ste videli to, čo ste videli? (26.04.2014)

Komediální část jsme nechali za sebou a začíná ta smutná. Takže divák se nebaví, ale pořád je zvědavý. Sado maso choutky tu jsou, ale jsou činem zoufalství ne chtíče a ta propíraná kontroverze se tím tak nějak maže. Život Fido rozhodně stál za vyprávění a opravdu se mi líbila scéna se stromem. Co je ale nechutnou fackou všemu vyprávěnému je konec, který ničí jakous takous katarzi a nešokuje, spíš znechucuje. Působí dost násilně. Nebo nedotáhnuté linie s Jamie Bellem nebo Willemem Dafoe. Jsou dílem Larsovým nebo cenzorským? Škoda, snad režisérská verze bude dávat větší smysl. Hey Joe. (19.01.2014)