Pinocchio Guillerma del Tora

Vysněný projekt mistra osobitého řemesla konečně ožívá v čarokrásném svěžím pojetí jednoho z nejklasičtějších pohádkových příběhů a já jásám, jak geniálně del Torro látku pojal a jak procíteně nám ji dokázal naservírovat. Takhle se dělá animák pro celou rodinu. Dětsky hravý, pro ostřílenějšího diváka v jistých momentech i slušně temný. A tam, kde je to patřičné, hluboce dojímavý. Bude těžké sestavovat letošní top trojku, protože jsem už příliš nepočítal se situací, kdy těsně před koncem přiletí tak precizní dílko. [viděno na Netflixu 19.12.2022] (19.12.2022)

Nikdy jsem nebyl velký fanda Del Tora a v podstatě všechny 3 filmy co od něj mám velmi rád už mají své roky. Ale tohle byla krásná kouzelná filmaři a už od začátku. Byl jsem unesený. A to se mi do toho moc nechtělo 3 týdny po té nudě od Disney ho. Moc si přeju, aby z toho byla klasika a minimálně jeden Oscar. Nějakého Pinocchia jsem viděl víckrát než umřít strýčka Bena, ale bylo tu spousta věcí, které mne překvapily. Prosím víc takových věcí Guilermo! 🤞 9/10 (08.01.2023)

Ukňourané, ukřičené, utahané a uřvané, exaltované, vyděračské a polopatické, bez přirozeného humoru (samolibé intelektuální narážky, např. na Schopenhauera, filmové odkazy, např. na Frankensteina ad., sem nepočítám) a nadhledu ve vypjatých situacích, čili permanentně trapné k ošívání se všude tam, kde by to mělo být přirozeně dojemné. Znovu se mi potvrzuje, že del Toro prostě neumí pracovat s emocemi sofistikovaněji než ode zdi ke zdi, postavy si musí explicitně říkat tatínku miluji tě, nebo nenávidím tě synu a už nejsi můj syn, a že neumí pracovat s temnotou, strachem ani zlem, stejně jako s láskou nebo přátelstvím lépe než plakátově a ilustrativně, v plochých frázích doprovozených uslzenými obrázky, a že je to evidentně jeho nezpracované téma - že se sám k emocím prostě nedostane jinak než zprostředkovaně přes dutá a nabubřelá klišé. Ostatně už to, že zlo si ztělesňuje prostřednictvím do frází vyluhovaného nacismu, je hodně zastydlé a nefungovalo to už ve Faunově labyrintu před řadou let. *** S dospělými i dětmi se mi víckrát potvrdilo, že mnohem lépe - až do morku kostí letos sahal do emocí a jejich zdrojů Kocour v botách - velice přesvědčivý strach ze smrti nebo strach o blízké přátele a učení se, jak se kvůli druhým a pro ně stávat lepším a ze sólistů se stávat spojenci - přesně to, co del Toro v Pinochiovi vůbec nezvládl), a mnohem lepší a pro děti (desetiletý kluk) přijatelnější byla i Mathilda Roalda Dahla, a to je co říct. Tohle jsme strhali sborově. (S O., Lí, Radimem a kluky na B12). *~ (20.03.2023)

Verzí legendární pohádky bylo jen za posledních pár let několik a zcela upřímně jedna zbytečnější jak druhá. Pinocchio Guillerma del Tora je naštěstí trochu jinde a nejen že ozvláštňuje ohraný příběh novými prvky ale hlavně nádhernou stylizací. Muzikálová čísla trochu navíc (v české verzi navíc docela otravná) a okrouhat to o 15 minut by tempu jen prospělo. Přesto jedna z nejlepších adaptací a nejlepší animák 2022. (19.01.2023)

S Pinocchiem se v posledních dvou letech rozthl pytel a verzí o dřevěné oživlé loutce jsem viděla nespočet. Celkově mě příběh Pinocchia nikdy moc nebral a nezaujal, takže jsem od této verze moc nečekala. O to mé překvapení bylo větší, když se mi tahle verze líbila ze všech nejvíce. Líbí se mi, že Guillermo příběh pozměnil, takže neuvidíme stále to samé, co jsme mohli vidět v jiných verzích, ale věnuje se i vážnějších tématům jako válce a Mussolinim, která se do příběhu hodí a oproti známému klasickému příběhu to skvěle oživí. Musím ale říct, že ze začátku jsem měla velký problém si zvyknout na hlas Pinocchia, přišel mi až moc ukřičený, otravný, uvažovala jsem, že to i vypnu, protože se to nedalo poslouchat, ale vydržela jsem. Postupem času se to zlepšilo, ale první půlka je vážně nervy drásající. (24.02.2023)