Avengers: Age of Ultron

Jestli vás zabijou, rozchoďte to!" Dobrá rada nad zlato a tento snímek jimi nešetří. Navíc tady hláškují úplně všichni hrdinové a Ultron taky nezůstává pozadu. To je dobře, protože já jsem se skvěle bavil při fórcích se zvedáním thorova kladiva, vyhlašováním zeleného poplachu či jízdě Nataši na Hulkovi. Ani bojové scény to nijak nepřeháněly s délkou a tak mne příliš nepotěšily pouze scény s halucinacemi či moralitami, ale on se do toho vždycky přiřítil někdo s frisbee, lukem či skafandrem a zase mě rozesmál. Tak to mám rád. (22.02.2016)

Opakující se detail na Starkův obličej ve zbroji Iron Mana, ten odraz interaktivních displejů a blikajících světýlek v jeho duhovce jako by byl symbolem repetitivnosti. Cyklů pevně sevřených v kleštích destrukce, digitálního polétávání a kvanta postav na úkor jejich kvality. Vždyť nějaký náboj měli jen Jarvis jako Dr. Manhattan II. a Jane krotící svého zeleného King Konga.. A co je nejhorší, rádoby arcipadouch Ultron si jen kasavě tahá svoje A.I. triko a skutek utek, nicméně co se týká taktiky, šel na to dobře. Avengers se totiž dříve nebo později rozjebou sami, ale otázkou je, jestli u toho ještě budu.. Now I´m free, there are no Marvel strings on me! (04.05.2015)

Král nesmyslných úmrtí Joss Whedon se tomu sociálnímu internetovému pseudoaktivismu, který má v poslední době v takové oblibě, zjevně věnoval až příliš svědomitě, protože jinak než absolutním nezájmem si tenhle krasopád do řiti vysvětlit neumím. Děj, postavy i dialogy jako by vzešly z pera patnáctileté pisatelky fanfikce, která nevidí za ta nejpitomější klišé a nezmůže se na nic než na trapnou křečovitost, všudypřítomné videoherní triky dělají z nových Avengerů soudobý ekvivalent Mumie se vrací či Krále Škorpiona, cukerínová romance se vynořila bez přehánění z prdele, nepřehledná akce probíhá stylem „zmítejte se jak retardovaní epileptici a my to budem co vteřinu a půl stříhat“ a celý film prostupují zastaralý devadesátkový patos a hlášky. Jako tupá letní zábava ve stylu prvního dílu to nefunguje kvůli neskutečné zahlcenosti postavami, které spíš než jako živé charaktery působí jako panáci odříkávající usilovně vtipné repliky, a veškeré potenciální přesahy zase zabíjí jejich totální obehranost (místo abychom se v osobě Ultrona zabývali otázkou lidskosti a vědomí, jak naznačoval pinochiodní trailer, raději se zaměříme na tisíckrát zpracované „lidstvo lze ochránit pouze jeho zničením“). Ze všeho nejmíň ale pobírám, kam se vytratil Whedonův talent kombinovat vážnost s humorem, který byl pro všechna jeho předchozí díla typický. Ve filmu není jediná scéna nebo motiv, které by nebyly dřív nebo později podkopány strašlivě nevtipným shozením, přestože by si logicky zasloužily brát vážně, k jejich vážnému pojetí se očividně směřuje a rádoby humorné zlehčení neslouží žádnému funkčnímu účelu. Ale co já vím, třeba mi akorát atrofovala schopnost zhroutit se v sedačce a slintat. (05.05.2015)

Stejně jako v případě prvního dílu dávám rozpačité tři hvězdičky a případnou další si schovávám pro DVD reprízu. Neznamená to, že by se mi druzí Avengers nelíbili, jen v nich bylo tolik věcí k vytknutí, že si ode mě teď vyšší hodnocení nezaslouží. Zklamalo mě nevyužití Barona Struckera (a to ho hrál Thomas Kretschmann!), otravná potřeba Josse Whedona, aby každou chvíli někdo řekl či udělal něco alespoň trochu vtipného, mdlý Ultron, ze kterého nešel strach (a který samozřejmě také musel říkat věci, které měly být vtipné) a téměř chybějící napětí. Líbily se mi ovšem scény typu zvedání kladiva (opravdu vtipná) a rozhovoru Black Widow a dr. Bannera (dramatická, dojemná, bylo v ní vše), nadchl mě souboj Hulka a Hulkbusteru, na triky od ILM byla radost pohledět (tedy s výjimkou první uspávací scény Hulka a Black Widow, kterou trumfne vlastně jakýkoliv King Kong - i ten nejstarší) a abych nezapomněl, ze všeho nejvíce se povedl Vision. (08.05.2015)

Velkolepé, s jasným přesahem, charaktery naplněné až po okraj - a přesto chci víc. Tím spíš, že to s tímhle režisérským dohledem bylo pravděpodobně naposledy. Kdo Jossův nejkomplexnější počin, tedy Buffy the Vampire Slayer, sledoval i jindy než po návratu ze školy ve věku třinácti let, ten ví, že některé vyprávěcí archetypy sypal král geeků z rukávu téměř o dvě dekády dříve. A přestože má tentokrát na příběh o tom, kterak Kráska musela zachraňovat Zvíře (Black Widow a Hulk) i na ten o člověku, který nemá žádné nadpřirozené nebo technikou vyhnané schopnosti a přesto místním bohům zkrátka musí stačit (Hawkeye) jen takhle omezený prostor, nevypráví je o nic hůře. Jen rychleji. V tom také tkví jediný zádrhel vrcholu celé Phase Two. Musí pomrkávat na události všech sólovek i kypřit půdu pro Infinity War, takže se není co divit, že není dost času pro všechny zúčastněné. U Iron Mana, Thora nebo Capa to nevadí, protože i když je zbožňujeme, brzy je uvidíme v samostatných dobrodružstvích a jejich role, okrojené na chybujícího génia, odvážného válečníka a čestného vůdce, bohatě postačí. Větší problém to je u dvojčat se spoustou potenciálu, který ale Ultroniáda - fungující jako jejich origin - nemá žádnou šanci naplnit. Proto nemá cenu si nic nalhávat, ony dvě hodinky dvacet je pro hromadu linek a dvě hromady postav zoufale krátká doba. Jestli je pravda, že původní Whedonův sestřih sahal přes tři hodiny, tak se za prvé vůbec nedivím a za druhé tímto žádám o nějakou soukromou projekci, protože lepší komiksárnu by svět neviděl. Na první zhlédnutí tudíž za 90%. (04.05.2015)