Útok na Bílý dům

Čekal jsem od Emmericha jednoduché, bezduché a co si budeme povídat, místy dosti ("patrioticky") patetické odreagování a přesně to jsem dostal. Hláškující Jamie, odkaz na Den nezávislosti a sebeparodující scény (viz. závěrečný běh s vlajkou - to je opravdu masterpiece :D), to vše potěšilo - 70%. A Maggie už bych rád viděl zase v něčem vážnějším... (18.07.2013)

Emmerichova revize akčního žánru, která byť se tak tváří, se nebere vůbec vážně a velmi výživně pracuje s akčním klišé a s paletou postav, které nejsou zcela úplně debilní. Scénář je velmi neskrytou kombinací DIE HARD (místy doslovně), COMMANDA (místy doslovně) a bondovky GOLDENEYE (divoká postava IT padoucha), ale maká zcela fantasticky a často mění pravidla hry. Sic jen v maličkostech, ale o to víc potěší - např. v momentě, kdy se Channing Tatum chystá odstavit jednoho padoucha hozeným granátem a ten, místo aby se s úpornou grimasou nechal odpálit, mu gránát po chvilce váhání kopne zpět. Ostatně scénář napsal James Vanderbilt, který mimo jiné napsal scénáře k remakům dvou verhoevenovských akčních klasik - ROBOCOP a TOTAL RECALL. Scény totálně vykouřené epiky a lá Joey King se snáží odvolat bombardování Bílého Domu heroickým máváním americkou vlajkou je pak potřeba vnímat jako mistrný humor zápodoněmeckého režiséra, který nemá nic radši, než dobře klimatizovaný multiplex. 90% (hlavně zá hodně táhlý úvod) (24.12.2016)

„Pane, toto je váš nový kód pro odpálení raket!“ Jak vidno, prezidentské křeslo je v rukou kazisvěta Rolanda Emmericha pořádně horké. Do poloviny to ještě jde, jakmile ale vezme ten stávající s obličejem Jamieho Foxxe do ruky raketomet, legrace jde stranou. Právě odlehčenost a nadhled, o které se tvůrci snaží, se k téhle látce moc nehodí. Zřejmě úmyslně tu tvůrci sázejí na nejokoukanější žánrové zvraty a volají do světa, ať si diváci tuhle kupu klišé náležitě užijí. Jenže když střílel John McClane (tady John Cale, to je náhodička) v budově firmy Nakatomi evropské teroristy, mělo to šťávu, když bez bot a v bílém tílku vymýšlel možnosti, jak jim jejich pečlivě naplánovanou akci znepříjemnit, bylo to fajn, když tu a tam pronesl nějakou sebeironizující hlášku, bylo to ještě víc fajn. Jenže pohled na jedenáctiletou holku mávající před polozbořeným Bílým domem americkou vlajkou a snažíc se odvolat blížící se letectvo, fajn prostě není. Když pak musíme poslouchat neuvěřitelné žvásty televizních štábů nebo hlavounů kdesi v bezpečné vzdálenosti od symbolu Ameriky, začíná lehká nevolnost. Pocta devadesátkám možná potěší, ale to je asi tak všechno. Úvod je na daný žánr poměrně utahaný, střed velmi slušný, závěr doslova tragický. Ssázka na starou dobrou akci je sice fajn, ale to, jak Gerard Butler rozsekal komando severokorejských teroristů, mi sedlo o poznání víc. Emmerichova akce se velmi rychle začne zajídat, okoukané situace (toporný Tatum a jeden dva grázlové proti němu) tak nějak nepotřebujeme vidět znovu!! Přímý souboj s Butlerem prostě tahle sestava prohrává, instantní polévky taky moc nemusím!! (23.08.2013)

,,NAŠE ZEMĚ JE SILNĚJŠÍ NEŽ JEDEN DŮM“… /// Emmerich vod začátku dělá to, co umí nejlíp: chrlí tuny vlasteneckýho patosu. A to i tehdy, když vlastně vo nic nejde. Všichni mluvěj jak z příručky a stejně nafrnděná je i hudba. OK, beru to, stejně jako parchanta nabušenýho vědomostma vo tom baráku před demolicí a prezidenta, kterej je tady tak nějak pro nás, lidi. Pak šest (maximálně vosum…) sociopatů vyjebe s celým osazenstvem, a všichni co se smáli Fuguaově partě hladovejch žluťáků ze severu, asi potupně vrhnou. Ch. Tatum se snaží dokázat, že v G.I.Joe měl chcípnout někdo jinej a do toho všeho tam pípá alarm, což je k nasrání. Hroutí se burza (Rolande, ty krávo, ty myslíš na fšechno!), Vadim rozbil vázu (z dynastie Ming, 16. století, dar od královny Alžběty II – poznámka pro ty, kteří chtěli jet do Bílýho domu jen kvůli ní…) a kybernetickej mág v rytmu vážný hudby něco kutí. Pokusy o hlášky nefungujou. Ach jo. Ještě že je tam ta statečná holka, páč ty sračky, co se tam dějou, se asi museli doopravdy stát, jelikož tohle by nikdo nevymyslel. Emmerich podlehl kouzlu vlastní výjimečnosti a do Bílýho domu narval i automobilovou honičku. Teď už vím jedno (což ti mohlo bejt jasný před 50ti větama…) - je to ČURÁK! Chytám záchvaty smíchu a do hajzlu hážu zbytek mozku a ostatní nepotřebný věci (manželku? Jak víš, že ji už nebudu potřebovat?...). Takže tady sedím poblitej, bez mozku (jako vždycky…), ale vysmátej. BŮH NÁM ŽEHNEJ! Tohle musíte vidět! Ten génius dokázal narvat všechny neduhy akčních filmů do jednoho, sejmul všechny, jenž maj do prdele díru a zničil každou věc, co nese známky kovu. A PRO NÁS U BÍLÉHO DOMU JE TO NEUVĚŘITELNÁ CHVÍLE… Bohužel (bohudík) já tam nebyl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se na prohlídku Bílýho domu. 2.) Zjistím, že do Somálska měli místo Jestřábů poslat Tatuma. 3.) Chtěl bych dr. Cholouška seznámit s ještě větším bláznem, než je Franta Koudelka. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (16.10.2013)

Niežeby to nebolo zábavné. Úvodná polhodina s predstavovačkami postáv je zdanlivo nekonečná, ale potom vypukne prestrelka, ktorá trvá prakticky až do konca. Najviac na nej prekvapí, že je to viac kontaktná oldschool akcia než nejaké digitálne zázraky. Ubehne to ako voda, takže ani nevadí, ako veľmi je to predvídateľné a ako nešikovne sa tam miešajú vážne a humorné, takmer parodické polohy. Má to aj celkom solídnych zloduchov, ktorí sú rozhodne pravdepodobnejší než nejakí kórejskí rákosníci. Problém je teda hlavne v tom, že záchrancu prezidenta nehrá Gerard Butler a že tam po každom výstrele niekomu nevybuchne hlava. (10.07.2013)