Útok na Bílý dům

Velmi jsem chtěl tento snímek vidět a už ani nevím jak, ale do náruče mi odněkud spadl jakýsi podvratný kinoRIP. Tak, když už takhle náhoda pomohla, říkám si, tak proč ne. Koukám na to chvilku a zjišťuji, že je to nějaké tmavé. Z prezidenta jsem viděl jen bílou košili. Jsem si říkal, jestli to není nějaký fór, že tam všichni mluví k poletující košili, něco na způsob strašidel ze Spessartu. Ale ne. Ne. Tak jsem na to musel plácnout kilo pade v kině, sedaje si mezi dvě tělnatější dámy, které s kýblem popkornu chtěly vidět amerického prezidenta na kolenou. Zážitek to byl zajímavý, přísahám, že už nechci cítit ten intenzivní zápach puklé kukuřice míchané v nějaké sladké sračce a přes mocný chrupot umělých zubů i z filmu něco slyšet. Nicméně, ještě stále váhám jestli mám tento počin zatracovat či chvalořečit, či si počkat na dývýdý a pěkně v klidu domova, s tím, že žrát budu pouze já, muhehehe, si to dokonale vychutnám. (22.08.2013)

Down z Bílého domu je typický Rollo. Z patosu hustého tak, že by se dal krájet a dost možná ještě hustšího se objeví čokoládový prezident, za zvuku molových houslí ocituje Lincolna, díky němuž dneska netrhá bavlnu pod bitchem otrokáře někde u Savanah, a může si v klidu prezidentovat, přičemž se všem Seveřanům v jeho štábu štěstím rozzáří oči a roztáhnou tváře do širokého, dobrosrdečného úsměvu, protože nebydlí v Harlemu. No, měl jsem co dělat, abych v prvních pěti minutách nehodil kosu. Doufám, že jednou bude na oplátku taky takhle masturbovat třeba Spielberg, až Angelu Merkelovou vystřídá v Německu Atatürk Uzunoglu. A pak začnou Emmerichárny. Co se dá vyhodit do luftu, to vybuchne, co se může zřítit, se zřítí, a to včetně několika vrtulníku a stíhaček, klaďasové ustřelí na sto metrů mouše křídla i s mokrou špuntovkou se zakřivenou hlavní, záporáci padesátimilimetrovým těžkým kulometem z metru minou i Washingtonův památník a většinu kapku přemrštěné stopáže se neherecký, ušatý manekýn snaží schovat negra v tmavém tunelu. Každopádně je to i tak lepší než drátem do oka, ale daleko horší a trapnější, než když před měsícem Upadl Žérárovi foťák. (07.08.2013)

Po letošní Butlerově čistce Bílého domu, vymetení Augiášova chléva zbrojařských lobby Tatumem a především větě: „Get your hands off my Jordans!“ si musí vášnivý basketbalista Obama zoufat, jak nudný prezidentský život vlastně vede... America Under Attack (of Roland Emmerich). Again. Hned jak malá holčička zvlhla při pohledu na letku prezidentských vrtulníků, byl jsem v obraze. Rutinní mix staré školy a moderní filmařiny, u kterého je nutné zaznamenat, že ačkoliv autor točí prakticky celou kariéru „komedie“, tak tato byla alespoň chvílemi úsměvná. Stejně jsem přesvědčen, že to liberál Rolie myslí s tím patetickým podhoubím smrtelně vážně a neustálé opakování jeho prvků pak už lze snadno zaměnit za jistý druh sebeironie. Emmerich možná je mistr letních blockbusterů, na něhož se třepe nejedno velké studio a jenž umí divákům nahodit udičku, ale já se na tu jeho už x-let stejnou žížalu „upřímné hlouposti“ zlákat nenechám. Doufám, že Soderberghův striptér ten nátělník opral, vyžehlil a vrátil úhledně poskládaný Willisovi.. P.S.: Jsem rád, že situace „Pražský hrad padl“ u nás nehrozí. S Hradní stráží a prezidentskou ochrankou by si sice teroristé poradili hravě i s airsoftovými pistolemi, nicméně přes lihový opar by k cíli nepronikl ani ten nejlépe vycvičený. A kdyby se snad nějaký takový našel, jediný kód který dostane je ten od tajného baru s Becherovkou.. (25.07.2013)

Olympus Has Fallen vs. White House Down. Těžký to battle, ale u mě o fous vítězí první jmenovaný. Filmy si jsou velmi podobné, takže srovnání je opravdu na místě. OHF jsem viděl dřív, takže možná i proto si mě získal víc. Určitě na mě ale zapůsobil mnohem úderněji (hlavně svojí první polovinou) než WHD, což je taky solidní akčňák, ale určité momenty ho srážejí do průměru. Nechápu, co pohledává v žánrech komedie a jak si někdo může myslet, že to za komedii má být považováno. Možná u nás to místy působí klišovitě, šablonovitě a trapně komicky, ale věřte, že pro Amíky to je boží hrdinský akčňák se vším všudy. 65% (16.10.2013)

To co vybudoval Fuqua ve svým drsným a naprosto nekompromisním akčním spektáklu roku Olympus Has Fallen tady packal Emmerich brutálně znásilnil a pohřbil v zemi. Žádný Rko, žádná pořádná akce, žádnej hlavní hrdina ze kterýho jde respekt. Celý to působí jako přestřelená sebeparodie naprosto bez koulí která jenom těží z toho, že se snaží bejt za každou cenu hrozně cool a hrozně vtipná. Já po opakovaném shlédnutí pochopil, že to měla bejt velká zábavná akční sranda, ale nepovedlo se zůstala jenom trapná a nevtipná komedie s ubohými akčními scénami a nesnesitelně zoufalým Tatumem v hlavní roli a nechutně Obamovským prezidentem. Původní odpad nakonec zvedám na 1* aspoň za celkem zábavný záporáky i když jejich neschopnost je až zarážející, ale Jason Clarke je třída a jako jediný tu nezklamal a odvedl svůj standart. Po monstrózním rozpočtu zůstala jen díra v zemi a nevěřícímu divákovi zůstali oči pro pláč a vlastenecká holčička mávající praporem a odvolávající útok stíhaček by možná byl fajn sebeparodickej nápad, kdyby mi při něm nebylo úplně stydno a neměl jsem chuť definitivně uniknout z kinosálu a ukončit toto trýznění. Na druhou stranu v porovnání s grandiózním Olympem je tohle ukázka dobrýho studijního materiálu na téma : Když dva dělají totéž, není to totéž.10% (18.07.2013)