Jasmíniny slzy

Jasmína. Elegantní dáma na úrovni s brilantními způsoby a vytříbeným vkusem. Celý život nepracovala a pouze plnila roli ozdoby rodinného krbu zámožného podnikatele Hala. Poznamenaná životem v přepychu dopadá tvrdě na dno, když se jí manželství rozpadne a ona přijde doslova o vše. Chtělo by se říci, že tohle je příběh o překonávání životních útrap, ale ve skutečnosti je to jen detailní pohled na totální destrukci lidské psychiky. Když se panička vytříbených mravů přestěhuje ke své sestře, aby se vyhrabala z nejhoršího, kontrast a rozdíly mezi nimi jsou najednou dvojnásobné a do očí bijící. Společně pak sledujeme, jak úžasně umí Cate Blanchett hrát. Film nám vlastně nic moc nenabídne a chybí některé dost podstatné části, které horko těžko sbíráme retrospektivně po celou dobu vyprávění. Navíc konec nepřinese uspokojivé rozuzlení a to jen podtrhuje tu depresivní náladu, která z filmu čiší. Ze specifikace žánru bych naprosto a rázně vyškrtl slovo "komediální", protože moc věcí zde k smíchu není. Detailní náhled do rodinných problémů působí spíše rozpaky a z výborného ztvárnění hlavní hrdinky má člověk chuť spáchat sebevraždu. Jediné, co občas působí komediálně, je zvolená hudba, která tak trochu cynicky podkresluje tíživou atmosféru. Věřil jsem, že to bude o něčem jiném, ale tohle také beru. Překvapivě upřímné, ovšem na plný počet to není. 80% (19.03.2014)

Nejlepší Allen za poslední roky... Filmu škodí vlastně jen jedna věc - když na něj člověk kouká jako na další z režisérových parodií a karikatur povrchního maloměšťáctví a snobismu. Jenže tenhle film je mnohem spíš tragédií o lžích a nekonečné přetvářce, tragédií postavy, která nedokáže být sama sebou, ani když je sama sebou. Funkční zrcadlová struktura, v níž na začátek umisťuje Allen samomluvu (zdánlivě) komickou a na konec samomluvu jednoznačně tragickou, dobře reflektuje cestu, jakou musí divák s odtažitou, nepříjemnou a nesympatickou protagonistkou najít. Jasmine se těžko směje / vysmívá, těžko se k ní zaujímá jednoznačný postoj a těžko se soudí, jakou roli má ve výpovědi konkrétně hrát - je to sebe-parodie, ironický úsměšek na adresu povrchnosti, vážný charakter...? Protagonistka je stejně nezařaditelná jako chameleonský a v každém detailu brilantní výkon Cate Blanchett, která zahrála bezesporu svou životní roli na hranici obětování vzhledu (v některých scénách jí vlastně nejde ani poznat). A zahořklý starý muž Allen odvíjí jízlivou anti-pohádku o rozpadajícím se životě tak důsledně a nemilosrdně, že jsem se musel po skončení filmu několik hodin sbírat. Je dobré vědět, že to Woody pořád umí. A že dovede na stará kolena vyrobit risk evokující Coenovic Serious Mana (a nejen proto, že tu zase pobíhá Michael Stuhlbarg). Temné, sardonické, brilantní, jedno z překvapení roku. (30.07.2013)

další potrhlá AlleNovinka, v níž se rukopis autora nezapře... dechberoucí výkon galadriel posouvá pojem herectví do zcela nových rovin a trochu zastiňuje ostatní, byť dobré (až na Baldwina) herce... jeden z nejlepších režisérových počinů tak spočívá především ve výběru hlavní protagonistky, jelikož příběh toho moc nového nepřináší a v rukou průměrného režiséra by z něho vylezlo nejpíš jen předvídatelné klišé... 90% (26.08.2013)

Bravurní satira společnosti a mistrně vykreslená sonda odvěkých rivalů - chudoby a bohatství. Woody ovšem není tak průhledný a hloupý idealita, aby ukazoval, že být chudý může být super a být bohatý, resp. zvyky/postoje bohatých, jsou vlastně povrchní a špatné. Jde mnohem dál a oba světy sofistikovaně a velmi civilně prolíná a ukazuje i v naprostých protipólech, přičemž vyhmatává a následně prezentuje dokonale čisté situace ze života a to asi tak co dvě minuty. Když někdo točí dokumenty o zvířatech, nebo flóře, je to fajn. Když Woody Allen točí dokumenty o lidech, je to ještě mnohem zajímavější. (13.04.2016)

Já se za sebe musím přiznat, že jsem asi čekala něco jiného a přece jen trochu hlubšího, protože vím, že jich má Woody v rukávě celé mraky, ale ve výsledku jsem byla celkem spokojená divačka. Na přemýšlení to opravdu nebylo náročné a i když byla Jasmína svým způsobem nešťastný človíček, který svou roli bohaté paničky nehodlal jen tak vzdát, tak ve mně zvlášť velké slzopudné emoce nevyvolávala, naopak mě její stavy docela iritovaly a to jakým způsobem je řešila snad ještě víc. Abych pravdu řekla, tak takové ženy ani neznám, které by se dostaly do takové situace (nepočítám nevěru), takže se empatie u mě moc nedostavila, tak jak bych si přála. Ale klobouk dolů před Cate Blanchet, která Jasmínu zahrála opravdu skvostně, takže její hysterické manýry byly stoprocentně uvěřitelné. Asi jsem viděla málo Woodyho filmů a počítám, že to budu muset napravit, abych pronikla nejen do jeho režijního rukopisu, ale i do jeho nevyzpytatelného světa žen. Za mě průměr a jedna hvězda navíc za Cate. (17.01.2014)