Život je pes

Začínám se obávat toho, že nebudu zrovna velkou fanynkou našich klasických černo-bílých filmů, což mě mrzí, protože se jedná o naši nejhezčí éru filmu podle mě, ale je možné, že mi jen do oka nepadl zrovna tenhle film. Musím ale vyzdvihnout výkon Huga Haase, byl to originální nápad a řekla bych i docela těžký, neustále se převlékat a hrát dvě osoby na jednou, oblíbila jsem si scénu při inventuře. (12.03.2017)

Posuzujeme-li toto svěží dílko z pohledu doby jeho vzniku, jedná se o práci určitě nadprůměrnou a kultivovanou, která viditelně přesahuje standard svého času. To, co z ní vyčnívá ještě víc, je strhující živelná komika čerstvého Pražana Huga Haase, jehož dvojrole a její pojetí by sneslo plně i dnešní měřítka. Fabule i scénář jsou věrohodně propracovány a rámec krotké rodinné komedie-idyly prolamován ne jako výjimka, nýbrž jako osvědčené pravidlo. Fenomén Huga Haase nejen jako komika, ale i jako režiséra a scénáristy se zdá být nedoceňován. Jeho robustní, na reáliích vždy poučené a příkladně připravené herectví s celou řadou nezaměnitelných prvků v tomto díle stačilo jen naznačit své vrcholné možnosti. Stalo se tak ovšem způsobem, který bere dech i po desetiletích a nutí nás k neskrývanému obdivu. Začínající, ještě ne dvacetiletá Mandlová sice nic neposvětila, ale také nepokazila; budoucí klíčovou hvězdu národní kinematografie ovšem nebylo možné přehlédnout už tehdy. ŽIVOT vešel po právu již za života svých tvůců na piedestal zlatého pokladu české národní a stání kinematografie. (17.06.2008)

Upraveno v květnu 2020. Film "Život je pes" je lehoučké hřejivé osvěžení. Je založen na charismatu a přirozené vzletnosti sebeironické jízlivosti ústřední filmové atrakce. Svůj úkol plní dokonale, vtip se jemně vznáší a v radosti ze života poletuje v každém aktu i obraze, hrdina je roztomilý a ač se k ženám staví škádlivě až neslušně, vítězem chvění je láska. Případný poklesek morální lze možné prominout pro jeho pohnutku o volání lásky i pro existenční potíže, jež chytře využívají aspekt hospodářské krize doby. Hvězdou rozkošné filmové veselice je Viktor Honzl (vynikající Hugo Haas, taktéž v roli profesora hudby Alfreda Rokose), nezaměstnaný hudební skladatel i jeho solidnější alter ego hudbení lektor a strýček Tomáš Honzl. Rozpolcení osobnosti je výrazem bezstarostného užívání si všech půvabů života i existenční nutností doby. Těžkosti jsou tou výzvou ke hraní. Významnou postavou je Hynek Durdys (velmi příjemný Theodor Pištěk), obezřetný majitel hudebního nakladatelství. Obě jeho dcery jsou ve věku vhodném již ke vdávání, dobromyslnost neodbytně nahání správné nápadníky. Hlavní ženskou postavou je Eva (zajímavá Adina Mandlová), mladší Durdysova dcera i jeho sekretářka v nakladatelství. Mladá moderní dívka dychtí přeci po kráse života a čisté lásce. K výrazným postavám patří také Helena (příjemná Světla Svozilová), starší Durdysova dcera, nešťastně zamilovaná do svého ženatého profesora. Dětinská romantika vidí tak svou šanci k naplnění skrze vizuálního náhradníka. Z dalších rolí: ochotný padělatel peněz Ralph Morrison (Ferdinand Hart), s Viktorovou liknavou platební morálkou nespokojený pan domácí (Alois Dvorský), či Viktorův komplic při získávání stálého zaměstnání (Jára Kohout). Film Život je pes je osvěžujícím pobavením, roznáší radost a smích. I když nejde o převratné dílo, svoji funkci odlehčené zábavy a radosti ze života plní dokonale. (20.09.2009)

Scénu s bláznivou podstolní výměnou jsem si zkresleně pamatoval z dětských let, kdy jsem film viděl na chatě. Hugo je skvělý, líbí se mi především jeho práce s jazykem, kdy hodně vět nedokončí, nebo některé myšlenky jen naznačí, pokoktá, prostě nádherně (a počesku) přemýšlí nahlas. Dost jiný, ale podobný způsob proslovu jsem vypozoroval u Normana Wisdoma, ačkoliv proti němu je Hugův projev a vystupování hodně suverénní. Přes využití některých na svou dobu jistě převratných filmových triků (dvojexpozice, "nepostřehnutelný" střih, zadní expozice) se film vyznačuje silnou inklinací k právě doznívající éře němých filmů, přesněji grotesek - schválně si všimněte - jsou tu dlouhé scény, ve kterých se vůbec nemluví, způsob pohybu, zrychlení a pozice kamery sklouzává velmi často k němé grotesce. (02.01.2015)

Hugo Haas ve skvělé formě. Ve zdánlivé dvojroli mladého hudebníka a svého vlastního strýčka předvádí úžasný výkon; i bez maskování v obou rolích působí neuvěřitelně přesvědčivě, role krásně odlišuje a tak divákovi není zatěžko uvěřit, že mu to rodinka hudebního vydavatele zbaští i s navijákem. Hugo Haas je pro mě z prvorepublikových herců hlavních rolí ten nejlepší. Jeho uštěpačné poznámky jsou neuvěřitelně nadčasové, takže se jim zasměje i dnešní divák, protože jízlivost zkrátka a dobře neumírá. Navíc uměl hrát i vážnější role (holt správný komik), čímž si u mě vysluhuje i on sám plný počet. Do toho si připočtěte vynikajícího Theodora Pištěka, nádhernou Adinu Mandlovou (ačkoliv ani herecky se tady neztrácí) a až neuvěřitelně lehkou režii a máme tu plné hodnocení jak když střelí. (20.05.2011)