Žiť

Film doporučený uživatelkou IceQueen. ---- Vždycky říkám, že na filmy koukám hlavně proto, aby mi daly emoce a nejlépe ty pozitivní. Tady to fungovalo prakticky 99 procent stopáže. Konec je ale natolik přísný, že tam si depresivní stránka věci bere vše pro sebe. Již několikrát jsme viděli, film, kdy nesourodá dvojce byla nucena ke spolupráci. Zde se to podařilo skloubit s parádním komorním dramatem, krásnou krajinou a chytrými dialogy. Postavy jsou naprosto uvěřitelné a hlavně Michail, který si své dobrodružství až užíval mě bavil. Vidět je to ve skvělých rozhovorech a jednání obou postav. Bohu žel i jemu došlo, že tohle nakonec legrace nebude. A nebyla. No Královno, patou za toho bafana prostě dát nemůžu ale 89 procent za silný zážitek rád dám :-) (24.01.2020)

Od Jurije Bykova již třetí film a nestačím žasnout nad tím filmovým (režisérským, scénáristickým, jakož i skladatelským) talentem a jasnou koncepcí všech tří filmů, které jsem měla možnost zhlédnout (Durak, Major a teď Žiť). Řadím ho po bok svého favorita Zvjaginceva. Takže teď mám ze současné ruské kinematografie favority dva a vřele doporučuju. Určitě je ale třeba být naladěn na přemýšlivou a značně melancholickou notu. Rozhodně jejich díla nejsou žádnou oddechovkou. (03.11.2018)

První film, který jsem od nesmírně talentovaného Jurije Bykova zhlédla. Skvělý snímek, stojící v podstatě na dvou hlavních aktérech, kteří mezi sebou rozehrávají úžasný (herecký) souboj. Fešný Rusák Denis Švedov se mi náramně líbil (krásné oči) a role gangstera mu perfektně sedla. Vladislav Toldykov mi zase připomínal strýčka Pompa z Arabely:) Michail si jednoho dne vyrazí zalovit a vezme s sebou i svého psíka. Během okamžiku se však vše zvrtne a z obyčejného dne se najednou stává boj o přežití. Setkání s mužem na útěku, Andrejem, mu změní nejenom celý den, ale možná i život. Od chvíle, kdy se objeví Andrejovi "bratia" začíná celý film nabírat na obrátkách a začínají akční gangsterské honičky po rusku. Závěrečná scéna v opuštěné vesničce a následný souboj v rozpadající se budově jsou vytvořeny mistrovsky. Snímek se odehrává pod zamračenou podzimní oblohou na rozlehlých polích, uprostřed ničeho, uprostřed ticha, jen holé větve stromů se tyčí k šedivé obloze. Atmosféra díky tomuto prostředí funguje dokonale a dodává snímku jakousi zvláštní melancholii. Zhit rozhodně stojí za zhlédnutí. Ideální pro ty, co mají rádi podobné, neznámé, zapadlé snímky, které vidělo jen velmi málo lidí."You just look around. Everything's ruined, shitified, devastated. Nobody cares about nothing, everybody's scooping for himself. You kill each other for papers, step on others' lives, walk on blood. Does your soul ache? It smells musty all around. Rotten..." (06.02.2016)

Nebylo to úplně špatné, bohužel ani úplně dobré. Námět je fajn a díky hlavnímu hrdinovi, tlustýmu Rusákovi, si mě to docela získalo. Bohužel herecky to není žádná hitparáda a i to poselství je moc okaté. Když se film snaží něco sdělit, mám to rád rafinovanější. Ty artové vložky s bloumáním po křovinách za zvuků umrdaného klavíru tomu taky nepomohly. Na dobrý survival je to špatně natočené a příliš artové a na dobrý art příliš hloupé. (30.09.2020)

"MY WIFE IS AT HOME FRYING POTATOES!" ------------ Veľká vďaka Danielke za tento tip, ku ktorému by som sa s najväčšou pravdepodobnosťou ani nedostal. Artové ako sa len dá, atmosferické až do zblbnutia, mrazivé, studené a chladné. Prítomnosť ruského pôvodu je tu vo všetkých ohľadoch citeľná počas celých 74 minút. Prostredie tejto poľnej pustatiny mi silne evokuje herného a/alebo filmového Stalkera, čo môže znamenať len jedno – Zhit ma ponorilo do svojho vnútra až po uši. Tento skvostný Boykov debut bezpochyby dávam do profilu a možno aj do viac, než len jednej kategórie. (08.10.2018)