Renoir

Dejom ani dramatickou zápletkou film neoslní. Skôr pekným postredím, interiérom vidieckeho sídla aj prirodou, a samozrejme, krásnou mladou ženou, ktorá je vo filme viac odhalená ako zahalená. Len neviem, prečo pri jej pózovaní bolo na maľbe nakoniec vždy niečo úplne iné, teda nejaká tučná žena v celkom inej polohe. Maľovaniu asi nerozumiem, a preto aj film bol pre mňa celkom priemerný. (17.03.2019)

Sympatický vizuál nemůže zasuplovat Bourdosovu scenáristickou i režijní impotenci. Přehnaně rozmáchlý příběh si není jist, zda se chce věnovat Pierre-Augustovi, nebo jeho synovi Jeanovi. Takže se pro jistotu nevěnuje ani jednomu a stupidně klouže po povrchu. Tenhle film je jako prázdný džbán, mohlo by v něm být dobré víno, můžete v to doufat, dokud nenahlédnete, ale záhy zjistíte, že duní prázdnotou. Herce Bouquetova formátu je pro něco takového věru škoda. (10.04.2016)

Režisérovi se podařilo přenést na filmové plátno celou tu nádheru Renoirových obrazů a dokonale vystihnout atmosféru, která provázela jejich vznik. Jsou to přímo vizuální orgie, doprovázené navíc krásnou hudbou. Děj filmu se odehrává v jednom z posledních roků Mistrova života, v době, kdy byl již hodně sužován nemocí a stářím. Jeho pozdní díla se rodila v bolestech a utrpení, ale přesto září pestrou škálou tónů jásavých barev. Malířovy moudré myšlenky a postřehy, týkající se života, malování a vnímání umělecké tvorby se jistě dotknou každého umělce a obohatí i člověka, který se sám alespoň dokáže z té krásy, kterou vytvořili jíní, radovat. (22.04.2014)

Od životopisného filmu by som očakával viac ako stvárnenie umelca na sklonku jeho života a permanentné nahotiny Christy Théret, hoci je na čo sa pozerať. A nemyslím tým len tie obrazy. Inak film bez šťavy, nejakej energie, ako by to malo ostať len v toma artovom pojatí, kde počúvate šuchot štetca o plátno a cvrlikanie svrčkov, no dejovo je film vyprahnutý. (19.11.2022)

Pierre-Auguste Renoir: „Sme to my... starí ľudia, chorí, ktorých by mali poslať na front, do bahna a zákopov.“ Filmy o umelcoch, najmä výtvarných, si nenechám ujsť. Takže ma prirodzene nadchýna dozvedieť sa čokoľvek nové o ich tvorbe a impulzoch, ktoré ich k nej viedli. Navyše Renoir je film zo života umelca, keď mu už veľa radosti nezostávalo – pripútaný na invalidný vozík a trpiaci ťažkou artritídou, už ledva udržal štetec v rukách. Dvaja synovia bojujú vo vojne. Obdivujem ako filmári toto dielo poňali – krásne Azúrové pobrežie, mladé kúpajúce sa dievčatá, ktoré Renoira obklopovali do posledných chvíľ. Michel Bouquet ako Renoir, výborné. Prekvapilo ma, že herec držal v ruke štetec tak, akoby vedel maľovať, dokonca pri záberoch zblízka robil aj uveriteľné ťahy na plátne. Neskôr som sa dočítala, že štetec drží v ruke niekto iný – falšovateľ Guy Ribes. Veľmi rozumný a obdivuhodný nápad. Christa Théret ako Andréé pôsobí tak živelne, akoby ju práve vystrihli z Tizianových obrazov. Nakoniec za zmienku stoja obaja synovia – mladý Coco a Jean, dobre dotvárali atmosféru a posolstvo filmu. (19.02.2024)