The Boys in the Band
Chlapci z partie
The Boys in the Band
Režie:
William FriedkinKamera:
Arthur J. OrnitzHrají:
Kenneth Nelson, Leonard Frey, Cliff Gorman, Laurence Luckinbill, Frederick Combs, Maud Adams, Keith Prentice, Peter White, Graham Parrington (více)Obsahy(1)
První film, ve kterém gayové tvoří většinu. Osm přátel pořádá narozeninový večírek. Jsou to normální lidé, kteří žijí většinou vcelku obyčejným životem a od svého okolí se nijak zvlášť neodlišují - až na svou sexuální orientaci. Před sebou si nemusí na nic hrát, a tak se jejich večírek začne odvíjet v té nejlepší pohodě. Avšak přece jen nastanou situace, které nikdo nezamýšlel a nečekal. Jedním z "omylů" pořadatele Michaela je, že byl na oslavu pozván i jeho heterosexuální kamarád Alan. Podruhé to zaskřípe, když dárek pro oslavence Harolda, vnadný mladík Tex, přijde předčasně a zkazí tak připravený vtip s "Půlnočním kovbojem". Atmosféra večírku zvolna houstne... A nakonec dojde na takové odhalování charakterů, s jakým nikdo z přítomných nepočítal... Ve své době značně provokativní film režiséra Williama Friedkina vznikl podle divadelní prvotiny dramatika Marta Crowleyho. Je jedním z prvních filmových děl, které zobrazují tematiku homosexuality zcela otevřeně a ve kterém jsou prakticky všechny postavy homosexuální. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Na svoji dobu poměrně odvážný a ve zobrazování homosexuality překvapivě střízlivý (mám na mysli nezatížený tendenčními dobovými vlivy) a otevřený film Williama Friedkina, provedený jako divadelní hra. Evidentní vliv Freudovy psychoanalýzy a komorního psychologického dramatu na způsob Čechova, prodchnutý „woody- allenovskou“ intelektuální chandrou. ()
Perfektní drama, celý film se odehrává v jednom bytě, takže moc záleží na hercích, scénáři a režii. A ti všichni odvedlí skvělou práci. Herci byly neobyčejně dobří, nominace na objev roku (Zlatý Glóbus) pro Kennetha Nelsona zasloužená, scénář a to především dialogy je na výborné úrovni a režisérovi se daří udržet divákovu pozornost a atmosféru celé 2 hodiny. I přesto, že je z filmu poznat že jde o adaptaci divadelní hry, není to vůbec na škodu. ()
Uřvané a stupidní, herecké výkony hrozné. Režijně docela zvládnuté, ale jinak děs a hrůza. Nikde nic, co by zaujalo a ty pitomosti, co herci vypouštějí z úst... K tomu jakási hra na hru, která dokáže rozhodit způsobem, že se z toho hroutí a zase jen hysterák. No prostě dokoukat se to dalo jen s velkým sebezapřením. Vidím, že jsem tu s negativním hodnocením jaksi osamělý, ale tohle si nic jiného nezaslouží. Takový je můj názor. ()
Velmi působivý snímek se skvělými a přirozenými herci. Začíná narozeninová oslava, na kterou postupně dorazí osm různých, odlišných osob. Začínáme se seznamovat s jednotlivými charaktery a rozpoznáváme, jaký vztah mají k ostatním zúčastněným. Jenže pak se tam objeví někdo, kdo tam původně vůbec neměl být. Díky němu a za pomoci konzumace návykových látek začne pomalu houstnout atmosféra a začíná se mezi kamarády vytvářet napětí. A pak začne hra, o které nejspíš nikdo netuší, jak skončí. Je však jisté, že pro většinu z nich to bude hodně znamenat a změní to vztahy mezi nimi i vztah k sobě samotným. Ve filmu je velký prostor věnován dialogům a díky tomu, že jsou velmi inteligentní, vtipné a svižné, mne ani na chvíli nenudily. Oslava Kluků z party začíná jako velká zábava a končí velkým zamyšlením pro všechny. Za celý život potkáme spoustu lidí, máme je rádi, ale někdy nám po celý život zůstane v srdci jen jeden. Konec filmu je otevřený a to je možná dobře, dává divákům možnost, aby se zamysleli. I když já jsem již od začátku byla zvědavá a napjatá, proč vlastně Alan Michaelovi zavolal a proč měl slzy v očích... ()
Co se týče gayů mám typický čecháčkovský názor. Ať si každý dělá co chce, nikomu se posmívat za to nebudu, ale koukat se na to nemusím a fakt mě nebaví, když mi tohle různé LGBT organizace cpou pod nos. Kromě Phidalephie jsem žádný gay film nikdy neviděl a opravdu jsem se na tohle netěšil. Začátek v komediálním duchu mě nebavil, jedna postava (Emory) mě příšerně štvala svou příhřátostí. Chcá nechcá ale musím přiznat, že okamžikem, kdy začala telefonní hra z toho Friedkin ukoval tak špičkové, brutální a vyhrocené drama, že jsem na konci lapal po dechu a hodnocení raketově stoupalo. Každá z postav je určitá gay škatulka (ale živoucí), charaktery se obnažují až na dřeň včetně jednoho "normálního" a herecké výkony neznámých herců jsou naprosto špičkové. To že tohle vzniklo v roce 1970, jen 2 roky po pádu Hayesova kodexu s takovou otevřeností je prostě neuvěřitelné, myslím si, že i dnes by to bylo odvážné. Silné 4* ač bych tenhle film nikomu byť jen s mírnými předsudky nedoporučoval. ()
Reklama