Jde si pro nás noc

Evans zanechal na indonéský kinematografii nesmazatelnou stopu. Asi nikdy už tam nevznikne rodinný drama... a jestli přece, děti v něm budou umírat po stovkách. Každej by chtěl natočit svůj Raid, ne každej ale má Evansovo cit pro záběrování a práci s napětím. The Night Comes For Us je sice mega akční od začátku po konec, krev z lidí cáká po litrech a umře jich tam třeba milion, akce sama o sobě ale není tak dynamická a naléhavá (občas i docela vtipná, podle mě nechtěně), ač samozřejmě ve srovnání právě s Raidem. Dramatická rovina pak nefunguje skoro vůbec, příběh jsem moc nevnímal a vlastně moc ani nepotřeboval vědět co a proč se děje. Je proto dobře, že i když ta akce nefunguje vždycky, je jí tam zatraceně hodně - vraždí se tam úplně vším a i docela nápaditě (za posledních třicet minut dávám čtvrtou). Jednohubka obstojná, podruhý si to ale nikdo nikdy nepustí. (20.10.2018)

Nehorázný akční masakr. A to doslova. Intenzivní, nápaditá, efektně natočená, ultrabrutální a ultrakrvavá řezničina, která by potřebovala přitlačit na scénář. Ten se snaží o wooovský příběh o kamarádech-gangsterech postavených proti sobě a po otravném rozjezdu to na mě i chvíli fungovalo - při přepadení kladných postav v bytě. Tam se z nich rázem stali sympaťáci a fandil jsem jim, tím spíš, že bylo jasné, že to s nimi nedopadne dobře. Bohužel, snaha o silné drama pak vyzní do ztracena, ale aspoň to není úplné dějové a emocionální vakuum mezi akčními scénami. Po akční stránce je to pak nářez jako hovado s opravdu vysokým "typičo efektem". Palba. (29.01.2022)

Absolutní dělo. 10 z 10. Ten film přebije vlastní špatnej scénař; tak dobrej FILM to je. Indonéskej Good Time a něco, co budu následujících 6 měsíců hypeovat po hospodách, když budu ožralej. Jestli Wick je pop západu, The Raid balet násilí, tohle je macho východu; bitky nejsou jen choreografie a údery, jsou násilí a následky Když se u nás chlapi poperou, tak jenom nožem anebo mačetou. Díky. Kvůli tomuhle jsem kluk i po třicítce a mám stejný problémy jako ve dvacíti. Mňam   / Nejlepší němý film od počátku zvuku. / Jako kdyby Fulci natočil bitkařskej film. (02.05.2024)

Neříkám, že je to přímo přehnaný, sama jsem šrotovací mašina co kosí nepřátelské ťamany po tuctech, ALE přece jen jich zvládnu najednou složit maximálně dvacet tři a přežít umím nejvíc šestnáct kulek a devadesát osm bodno-řezných ran při kterých ztratím maximálně osmnáct litrů krve. Takže tentokrát je film trochu přepálenej a není reálnej jako třeba Zátah. To mě ale nesere, spíš mě srala tupost protivníků, co se řídí heslem "Je nás dvacet, půjdeme po jednom a zblitek bude stát jak banda kokotů při bukkake". Takže být zlých ťamanů o pár stovek na scénu míň, by nevadilo. I tak jsou blitky krásně krvavý, brutální a jelikož jsem občas celkem jednoduchá a stačí mi ke štěstí jen tupá řezničina, tak jsem si vlastně chrochtala blahem a zvlášť ocenila souboj o nejdrsnější lesbu. Iko mi moc jako padouch nepřišel, spíš se snažil kámošům zachránit prdel a když na konci filmu prohlásil, že všechno zkurvil "kladný hrdina" dala jsem mu za pravdu. A když to vezmeme úplně do detailu, tak za všechno může ta holčička, ale když měla táááák roztomilej kukuč tak bych za ní taky zabila pár stovek triád. (30.11.2018)

Loňský Headshot se mi sice líbil více, ale opět tu máme parádní krvavou řežbu z Indonésie. Choreografie soubojů je skvělá a film člověka nechá vydechnout opravdu jen na chvíli. Mezi highlighty snímku patří souboj Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a samozřejmě finálový fight. Pokud od filmu čekáte nějaký originální příběh, tak rovnou ruce pryč. Příběh tu sice nějaký je, ale slouží spíš jen jako kulisa. (07.11.2018)