Jde si pro nás noc

Strašlivá řezanice s perfektně natočenými bitkami co jsou tak brutální, že je to na úrovni nejdrsnějších francouzských slasherů. U nich ovšem je tak pět killů za film, zato tady je jich patnáct za minutu. Děj a nebojové scény tu zaberou sotva půlhodinu, snaží se napodobovat klasický Hong Kong, nějaké ty triády, tajemné klany bojovníků, náznak nějakých emocí při osudovém střetu mezi blízkými přáteli, vykoupení híchů hlavního bouchače skrze záchranu děcka, nu skoro až jako by se režisér Tjahanjanto shlédl v Johnu Woo. Je to jen pokus samozřejmě, vůbec na něj v tomto ohledu nemá, příběh nedává vůbec smysl a klouže tak po povrchu, že to vlastně ani nemůže nikoho zajímat. Ne že by to někoho překvapovalo. Ale je to i škoda, protože i ta ukrutná brutalita téměř nezabitelných superhrdinů a cannon fodderu, který se na ně vrhá, pak ani nemá takový dopad. Spíš působí až úsměvně... ale pořád dostatečně zdůrazňuje syrovou fyzičnost akce, a jen o tu tady jde. 7/10 (06.01.2019)

Dvouhodinová jatka bez nějakého výraznějšího momentu. Režisér by potřeboval dramaturga a scénáristu, ten jeho vlastní scénář jen staví jednu scénu za druhou a šperkuje to kýčovitýma dialogama. Postavy jsou jen komiksové figurky, co se neustále staví do efektních póz a nezastaví je ani patnáct průstřelů, dvacet vpichů a fraktura lebky. Všichni jsou strašně mačo, a největší máča jsou satanistický lesby. Ten jejich fight s Julií Estelle je jedinej pamětihodnej. Gore je tolik, že ve finále by hlavní postavy už potřebovaly holínky, aby se těma řekama krve mohly brodit. Jedna bestialita střídá druhou, ale mně je to celkem jedno, protože nenacházím žádnou kladnou postavu, jen skupinu hajzlů, co se mezi sebou nelidsky mordujou. Čeho je moc, toho je příliš. (01.11.2018)

Film vypadá na oko strašně kvalitně a dobře, jinak je to asi tak všechno, co se mi na týhle nohárně zalíbilo. Strašně jsem se na to těšil, ale nakonec z toho vylezl takovej bezduchej kmitočet. Film spolehá nejspíš jen a jen na akci, což by mi nevadilo, kdyby mi nepřišla nezáživná a na Taslima a Uwaise (které mám hodně rád) mi přišla až někdy docela taková... utahaná, pomalá? (možná špatnej střih) Zkrátka mě nezaujala ani akce a ani děj. Co se týče hudby, někdy mi přišla fakt dobrá a někdy mi tam třeba vůbec nesedla. Možná jsem se zas těšil až moc. (07.03.2019)

Intenzivní dvouhodinový masakr, který nedá téměř vydechnout. Neskutečně brutální, jednotlivé akční scény jsou někdy skoro až únavné a využívají při choreografii úplně všechny způsoby, jak a pomocí čeho mrzačit.  Plusem je určitě taky obstojný a slušně odvyprávěný příběh (což je možná ten nejdůležitější pozitivní rozdíl oproti Headshot) s cool postavami (všechny zdejší holky, ale zvlášť Julie!). Konec mi úplně nesedl snahou o nějakou symboliku a snad i dvojznačnost, o logice posledních pár scén nemluvě. Střih a kamera taky sem tam působí hůře, znovu se objevují i zbytečné slow-motion a někde to působí zase uměle. Nicméně ve všem jde vidět oproti Headshot viditelný pokrok. Gareth Evans to ale samozřejmě stále není a pochybuji, že někdy bude. (19.10.2018)

Je to tak brutální a krvavý, až je to chvílema sebeparodující a nedokážu určit, jestli to byl záměr tvůrců, či to mysleli vážně ...!! :-D Připomínalo mi to tím právě třeba ty 70.kový klasiky z Japonska se Sonny Chibou, kde to byla už tenkrát parodie. A je to fajn!! Krásnej vizual a plno akce. Nulovej děj a to co děj je, tak je takový že ani nevím o čem a k těm postavám prostě člověk nijak nepřilne. Nakonec jsem fandil více Ikovi, než Taslimovi, i když měl být záporák. Ale v týhle směsici šílený skupiny postav ...jeden bez dvou za dvacet ... :-D Suprový byly ty holky, to byla nádhera. :-) :-) Julii bych chtěl mít doma ... no i když asi raději všechny tři i s číňankou a francouzkou ... :-P 5/5 (28.10.2018)