Na jezeře

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

Krimi nemám ráda, Stíny nad jezerem jsou čestnou výjimkou. Myslím si, že by TV měla dávat větší prostor neamerickým produkcím a neněmeckým šablonovitým romantikám, protože jiná produkce je znát. Jiné pojetí a jiný svět nás obohacuje, vnáší do našeho vnímání něco, co nedokážeme popsat slovy. Jinou atmosféru, jiný přístup, nečekané zvraty, odlišné povahy. Hlavní hrdinka se stálým a poněkud křečovitým úsměvem je nezlomná jako kámen, její protějšek citlivý tvrďák, k tomu bezvadně vystupující seriózní kolega, umírající hipí matka ve svazku s potomkem původních obyvatel, banda neurotických žen, které se přijely vyléčit návratem k přírodě, k tomu jejich příkrá charizmatická guru a těhotná nezlatilá dívka. To je jen částečný výčet postev, které jsou neoddělitelně spojeny s pustou a nepřívětivou zemí, vystaveni dechu zimy, jež mrazí a deptá a oni zem přece milují. Postavy a země jedno jsou, mlha, stíny, napětí a šeď dotvářejí mystérii a zakrývají jednání, jež je stejně drsné a syrové jako tamní krajina a stejně uvěřitelné. A tvoří tento napínavý mystery koktejl, jež však pevnou rukou navržen, spěje k promyšlenému vyústění. (21.09.2016)

Příroda, Ráj, odlehlost, samota, zločin, vina, cit, minulost... Top of the Lake si pohrává s mnoha motivy a bylo by příliš unáhlené zaškatulkovat tuto minisérii pouze jako detektivní krimi drama. Herečka Elisabeth 'Peggy' Moss si odskočila z Mad Men na Nový Zéland, kde se jako detektivní vyšetřovatelka Robin Griffin zapojuje do odhalování zločinu a přitom postupně odkrývá i střípky ze své vlastní minulosti. Hlavní předností seriálu je hutná atmosféra, kterou podporuje sklíčenost života na malém městě uprostřed divoké přírody. Tématicky to vzdáleně připomíná Twin Peaks, když odmyslíte nadpřirozeno, vtip a speciálního agenta Dalea Coopera. Slabší stránkou seriálu, kterou nezakryje ani atmosféra a slušné herecké výkony, je jakýsi chaos, který panuje napříč episodami; pohnutky a chování postav často nejsou nijak podloženy nebo nemají na další děj žádný vliv, některé postavy nedávají z hlediska děje příliš smysl. Závěr trochu rozpačitý. Přesto stojí za to dát Jane Campion šanci... třeba objevíte něco, co mi uniklo... (19.05.2013)

V skratke vystihnem podstatu: Jane Campion a Gerard Lee, si za tento primitívny scenár plný stupídnych dier a idiotských zvratov vrátanie správania či konania postáv, zaslúžia vyjebať v strede oceána bez záchranného kolesa, následne obhádzať jaternicami, klobásou či lokšami s udenou slaninou, nech sa na ich účet aspoň žraloky "zabavia", lebo akým smerom sa odstupom času začala uberať táto story, to skutočne hraničí s debilizmom najhrubšieho zrna. A verte mi, toto je oproti pôvodnému, ten slušnejší komentár .. (05.03.2018)

Ženský True Detective. A nebo spíše platí, že True Detective je chlapskou verzí Top of the Lake? Není to jenom o tom, že to má stejného kameramana a tedy takřka shodný filmový i řádně temně syrový vzhled (zdejší podání novozélandských krás si nezadá s Pánem prstenů; tedy až na to, že tady prší, mlží a když tu zabloudíte, tak si můžete hodit korunou, zda dříve pojdete hlady či umrznete). V obojím platí, že o případ samotný jde až v druhém plánu (o tomto to platí o něco více, jelikož je tu "kdo a jak" jasné již v polovině úvodní epizody). V obojím se hraje spíše na symboliku, nevyřčené mezi řádky a takovou tu všudypřítomnou podprahovou tenzi. V obojím platí, že jakmile se to tu a tam sníží k doslovnosti, tak to rázem ztrácí hodně ze svého kouzla. Obojí má nejednoznačné výjimečně napsané i zahrané charaktery. Obojí brnká na znepokojivou strunu. Obojí je především o postavách, o životě a tak vůbec… A obojí je perfektní. (17.03.2014)