Na jezeře

Po prvním díle téhle minisérie cítím velký příslib do budoucna. Ale doporučuji počkat si na necenzurovaný rip, v mojí verzi jsou vypípaný "fuck" words. -- Třetí díl mě trochu rozladil, seriál se mi zdál jít až moc do ztracena, ale čtvrtý díl to zase nakopl vysoko, zdá se že pátrání po pohřešované Tui by mohl být jenom jeden velký MacGuffin (nebo taky ne a ta nejistota mě baví), několik perfektních emotivních scén a důležité odhalení pro "chlapský" charakter hlavní postavy. (19.03.2013)

Jo hele a to mi to někdo srovnával s True Detective... jó vlastně hoši z "čelistí" (radiowave). Hm... no tak to raději koukat na vidláka Harlesona a mudrujícího McCounaInterstellara. Máte tu seriál s absolutně necharismatickou hlavní hrdinkou "detektivkou"... co občas chrápe s místním vidlákem v lese na mechu a nechá se u toho natáčet na Nokii 3110 ;-) Problémem je, že hlavní hrdinku herecky a charismaticky zastiňuje otec postižené.... do toho dementní bláboly Holly Hunter (kterou jsem vůbec nemohl v tom sestřihu poznat) co stanuje v kontejnérech v nádherné přírodě NZ. Takže jako záběry z National Geographic tam jsou luxusní a tak bych to asi tak i bral... a to jsem se vůbec nesnažil brát v potaz genderově zabarvení celého příběhu... (01.02.2015)

V skratke vystihnem podstatu: Jane Campion a Gerard Lee, si za tento primitívny scenár plný stupídnych dier a idiotských zvratov vrátanie správania či konania postáv, zaslúžia vyjebať v strede oceána bez záchranného kolesa, následne obhádzať jaternicami, klobásou či lokšami s udenou slaninou, nech sa na ich účet aspoň žraloky "zabavia", lebo akým smerom sa odstupom času začala uberať táto story, to skutočne hraničí s debilizmom najhrubšieho zrna. A verte mi, toto je oproti pôvodnému, ten slušnejší komentár .. (05.03.2018)

Děj je napěchován všemožnými sociálními a hlavně sociopatickými jevy a "vraha" jsem uhodla už v prvním dílu, ale o tady až tak neběží. Uchvátila mě hlavně atmosféra (podobné pocity jako u Fargo), fascinovala mě příroda, potěšila mě pěkná hudba, songy a herecké výkony, ale hlavně ta příroda... je to skutečný Ráj.... a věřím, že v reálu není tak zamořený červivými jablky, jako v tomhle dlouhém filmu na pokračování. Sjela jsem ho na jeden zátah, což obvykle fakt nedělám. Velice silné 4*. (19.12.2015)

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)