Na jezeře

V skratke vystihnem podstatu: Jane Campion a Gerard Lee, si za tento primitívny scenár plný stupídnych dier a idiotských zvratov vrátanie správania či konania postáv, zaslúžia vyjebať v strede oceána bez záchranného kolesa, následne obhádzať jaternicami, klobásou či lokšami s udenou slaninou, nech sa na ich účet aspoň žraloky "zabavia", lebo akým smerom sa odstupom času začala uberať táto story, to skutočne hraničí s debilizmom najhrubšieho zrna. A verte mi, toto je oproti pôvodnému, ten slušnejší komentár .. (05.03.2018)

Tohle australské krimi drama předchází pověst "ženského True Detective", což mi po úspěšně zdolaných sedmi episodách přijde jako značný úlet. Jen proto, že má stejného kameramana, a podobně pomalé tempo vyprávění? Takové je navíc v současnosti populární od doby The Killing, a v neanglicky mluvené televizi ještě mnohem dříve. Nicméně pokud nemáte přehnaná očekávání, je to slušně deprimující podívaná, především Petr Mullen je prostě parádní psychopatickej hajzl (a rozhodně si teď musím zařadit do watchlistu jeho údajně mistrovský kus The Fear). Podobně jako jiné podobné show ovšem Top of the Lake trpí tím, že nedokáže děj správně gradovat, takže se sice ve finále doplazí k jakémus takémus závěru, a dokonce tuplovaně nastavené pointě - nicméně nejpůsobivějším momentem pro mě nakonec stejně zůstane zabití psa už někde z prvních episod, další WTF moment prostě nepřijde. Možná i proto, že v působivě vystavěné atmosféře novozélandského zapadákova, kde všichni jsou tak trochu svině nebo blázni, už se s pribývajícími episodami jen těžko hledá něco, co by ještě působilo "nenormálně"... (30.06.2014)

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

V Top of the Lake převažuje spíš ta dramatická linie než thrillerová, ale je to letošní druhý film, kde je po celou dobu tak perfektní znepokojivě temná atmosféra, kterou lze skutečně přirovnat jen k True Detective. Co mě osobně mimo jiné zcela odzbrojilo, byly nepopsatelně nádherné exteriéry, takže to byla vizuální pochoutka až do posledního záběru. S hlavní představitelkou Robin jsem se sice ztotožnila až ve třetím díle, ale mohu napsat, že její postavu zahrála Elizabeth Moss zcela věrohodně, s obrovským citem pro svou nelehkou situaci a to mohu říct čistým svědomím i o ostatním hereckém obsazení. I když se zdá, že celý seriál plyne v pomalém tempu, tak to vůbec neubírá na napětí, spíš naopak s přibývajícími díly jen graduje, protože zhruba od čtvrtého dílu jsem začala být čím dál zvědavější, kterým směrem se to bude asi ubírat a jestli se naplní moje tušení ohledně ostatních záležitostí, protože to, co se týká Tui, je poměrně jasné již z pilotního dílu. Je pravdou, že tam bylo pár míst, obzvlášť ke konci, které bych trochu prostříhala, ale jinak jsem byla v každém případě spokojená a věřte, že Top of the Lake stojí rozhodně za zkouknutí. (16.04.2014)

Ne, že by lišejníkem zalitá krajina Nového Zélandu i bez dávky LSD nebyla dokonalá ale kdyby tady bylo v titulku místo Austrálie / VB / NZ třeba takové Norsko / Švédsko dopadlo by to jistě lépe. Tvůrci by si dali trochu více záležet se čtvrtým dílem a vypilovali by všudypřítomnou pomatenost logiky některých postav, TotL by se bez keců přiblížil maximálnímu hodnocení a já bych tady neměl o čem psát. (16.08.2014)