Téměř chlap

Norové mají, věru, zvláštní smysl pro humor. 1)  Jen málokdy pociťuji u filmů takovou nechuť, ať už jde o herce, dialogy, děj, či vyznění. Chtěl-li 33letý scenárista a režisér Martin Lund nabudit u diváka znechucení hraničící místy s hnusem, pak se mu to, všechna chvála, podařilo na výbornou._____ 2)  Při sledování této křeče nepříjemných lidí jsem měl pocit, že za pět minut začne apokalypsa. Nezačala, díky Bohu._____ 3)  Trefný koment: všechny jednohvězdičkové. (20.06.2021)

Áno, uznávam, že ideu mal ten film zaujímavú a tá Henrikova infantilita mi dosť pripomína správanie niektorých mužov, ktorí už by na svoj vek mohli mať aj dôstojnejšie a rozumnejšie správanie. No po dejovej stránke to bola obrovská slabota - v podstate každá situácia, v ktorej sa Henrik ocitol napokon skončila pod náporom jeho infantility. Jedine zopár dobrých scén a ústredná idea držali tento film ako tak v norme, ale aj tak na viac ako 2* to u mňa veru neni. A že toto vyhralo Křišťálový glóbus? Porotcovia mali asi svojský zmysel pre humor... (03.08.2015)

Evropská filmová produkce neustále dokazuje, že se nám rozhodně vyplatí ji bedlivěji sledovat. Obzvláště její severská sekce v posledních letech vyprodukovala nespočet velice kvalitních snímků. Takže film Henrik vypadal velmi lákavě, speciálně i s návdavkem vítězství v hlavní soutěži na karlovarském filmovém festivalu. Bohužel Henrik nenaplňuje očekávání. Pojednává o dospělém člověku, který je tak nějak duší stále teenagerem (ne dítětem) a s tím jsou spojené problémy doma i v práci. Celkově ovšem velmi klidný film, nic podstatného se opravdu nestane a takhle nijaký závěr jsem už hodně dlouho neviděl. Opravdu nevím, čím by vás měl tento film nějak více zaujmout a popravdě ani čím nějak výrazněji naštvat. Od vítěze jednoho z předních evropských filmových festivalů bych čekal rozhodně víc. (08.01.2015)

Filmy o třicátnících neschopných dospět se začínají etablovat téměř jako svébytná kategorie. Po Studu, Young Adult, Černém koni, a dalších se tohoto námětu chopili i Norové. A jako každý z uvedených snímků, i Henrik má svůj osobitý přístup. Skandinávská kinematografie, proslulá svou střízlivě depresivní atmosférou, slibovala že tohle bude zdaleka nejtemnější příběh. Ale opak je pravdou. Martin Lund i přes občasné mrazivé momenty natočit vcelku milé drama, sem tam říznuté laskavou komedií. Pochopitelně perfektně ladící a uvěřitelné, jak už je to na Severu zvykem. Konfrontace Henrikova bezstarostného, skoro studentského života s partou kamarádů, a všedních dní s jeho, sice kdysi rozpustilou přítelkyní, nyní ovšem čím dál víc ustaranou, a toužící po opoře a rodinných jistotách je skutečně působivá. A teďka si nejsem jistý, ale řekl bych že za velkou část dojmu vděčí režisér i skvěle zvolené hudbě. (25.06.2013)

Snadno zapomenutelná tragikomedie. Nechápu, jak tento nedotažený a nezvládnutý film mohl vyhrát Křišťálový glóbus v roce 2012 na MMF v Karlových Varech. Základní myšlenka, tedy sonda do života nejistého a ve všech možných sociálních rolích tápajícího pětatřicátníka, skrývajícího svoji nejistotu za infantilitu a ironii, nebyla špatná. Žádná hlubší psychologická studie, jak anoncuje festivalový text k filmu, se však bohužel nekoná. Vidíme pouze náznaky něčeho takového. Pouze ty vnější projevy trapného chování postavy. Suma sumárum: průměrné, snadno zapomenutelné. (14.10.2014)