Na lovu

Na lovu je hodně zvláštní film. Od Friedkina jsem už předtím viděl o deset let starší snímek Kluci z party, který mě zrovna také nijak neohromil, či nenadchnul. Na jedné straně je zde pěkně a autenticky vybudovaná atmosféra jakéhosi "podsvětí" gay-klubů, na druhé straně jsou zde však přítomna mnohá hluchá místa a (alespoň pro mě) WTF konec (ten úplný závěr jsem vážně plně nepochopil). Rozhodně nechci tento film házet mezi nějaké braky, ale zase tu na něj nebudu pěti kdejaké ódy. Zkrátka na svou (vlastně někde i na dnešní) dobu hodně odvážný film, ve kterém se plusy a mínusy navzájem vyvažují tak, že to působí naprosto průměrným dojmem. (30.08.2012)

6/10 Postupem casu se z hustoatmosfericke kriminalky, kde tece sperma a krew z kozenych cepic proudem stal jen zbrkly utek do finale, aby neodradili aspon tech par vytrvalejsich divaku se silnejsimi zalud(k)y. Psychologie je nacrtnuta ve velmi ledabylych tazich, jak na strane teplouske, tak na strane policejni ci osobni. Bohuzel spousta veci zustane nedodelanych a rozdelanych se spustenymi kalhotami na pul zerdi, takze o pohnutkach a jejich eventualnim vyusteni si musime asi jenom precist v originalni predloze. Skoda, jistych lapsu mohl to byt jeste silnejsi zazitek - tentokrat dostal divak az moc volnosti... (15.11.2011)

Cruising je chvílemi až nepříjemně naturalistická kriminálka o vyšetřování vražd v New Yorkské homosexuální komunitě. Film ve své době vzbudil poprask nezvyklou otevřeností a odvážnými scénami z tamějších gay klubů a přestože se doba změnila, vášně vyvolává dodnes. Najdou se šokovaní aktivisté přísahající, že to takhle před 40. lety na opačném břehu Atlantiku naprosto jistě nevypadalo a že je film homofobní až hrůza. Není tomu tak. Sedmdesátá léta byla divoká a večerní zábava tehdejší BDSM gay komunity byla zhruba tak pohoršující a typická, jako volná láska hippies o dekádu dříve. Ostatně nemělo to dlouhého trvání. Za rok po premiéře Cruising se objevil AIDS a z bezstarostné promiskuity se stala ruská ruleta, na níž měl málokdo nervy. Tolik k úvodu. Film se může pochlubit slušnou atmosférou, skvělou výpravou a tradičně výborným Al Pacinem. Bohužel se občas nepěkně táhne. Chybí mu větší tah na branku a neškodilo by přidat na napínavosti. Režisér prý musel vystříhat přes půl hodiny nejsyrovějších záběrů. Dvouhodinová verze by byla úmorně dlouhá a nejspíš by ji kina odmítla. Už takhle některé scény vypadají, jako kdyby je točil Pier Paolo Pasolini. (25.08.2019)

Ačkoliv tento film předchází pověst jakéhosi homofobního blábolu, osobně v něm vidím spíš varování před uniformitou. Proto to, co po Pacinově prvotním oťukávání prostředí následuje, není tradiční pátrání a sbírání stop, nýbrž obcházení v bludném kruhu klubů pro gaye, v nichž lze klidně nalézt i učitele nebo policisty. Pro Pacinovu postavu představuje jediné východisko chycení vraha za každou cenu. I za tu, že by tím vrahem nebyl. Jako každý větší film, který nabízí různorodé interpretace, i u tohoto se většina diváků bohužel přikloní k té, jež se nabízí jako první. A když se k tomu připočte, že se děj točí kolem sexuálních menšin, průser je na světě. Jednoznačně souhlasím s názorem, že podobný film by už dneska (kdy se tvůrci kriminálek vší silou snaží, aby nevyletěli z vyjetých kolejí) vzniknout nemohl. I teď totiž nutí člověka o něm alespoň chvíli přemýšlet navzdory tomu, že veškeré jeho reálie jsou už zřejmě dávno "out". To by průměrný nebo dokonce blbý film rozhodně nedokázal. William Friedkin už zase přecenil svoje publikum. (31.08.2011)

Na jedné straně perfektní kriminálka, na druhé homofobní, hnusem prosakující náhled do gay sféry roku 1980. Některé scény jsou docela silné kafe (i když to asi mohlo být horší), Friedkin je prostě moc dobrý režisér na to než aby na diváka tyhle pasáže nepůsobily, jen proboha nechápu proč si vybral k natočení něco takového. Pro Pacina bylo NA LOVU očividně výzva a chopil se jí se zarytostí sobě vlastní. Díky hodně povedenému závěru přetrvává dojem z filmu spíše kladný, ale myslím že nikdy víc. Já na tohle nemám. (09.01.2011)