Francouzská spojka

Cože? 85%? Na imdb 7,9 z 10? 5 Oscarů? A ještě ke všemu v knize 1001 filmů, které musíte vidět než umřete. Buď je něco v nepořádku se mnou, nebo s Vámi tady a nebo s filmovými kritiky, protože já v tomto filmu nevidím nic světoborného. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak nemůžu najít nic, co by Francouzkou spojku mohlo vyhodit mezi nejlepší kriminální filmy. Prostě nic. Přes hodinu a půl jsem sledoval policajta, který se snaží dopadnou fancouzského drogového dealera, který z Francie do New Yorku převáží heroin. A co jako? Mám se z toho podělat? Ani náhodou. Ještě ke všemu je to docela nudné. Přiznám se, že jsem si to musel rozděli na dvě části. Abych jen nekritizoval, tak snímek se může (alespoň, že něco) pochlubit pár legendárními scénami. Například rozebrání auto do posledního šroubu bylo opravdu výborné. Potom nastupování a vystupování v metru bylo docela i napínavé a zábavné. A pochopitělně scéna kdy hlavní hrdina honí snipera. Tyto scény mají dohromady asi tak 10 minut a to je sakra krátká doba na to, abych se bavil u 100 minutového filmu. Gene Hackman ve své roli je skvělý, ale dostat za to Oscara? Nemyslím si, že to byl tak úžasný výkon. To už se mi možná líbil víc herecký výkon Roye Scheidera. Obyčejná a průměnrá kriminálka, která je hodně přeceňovaná! (24.05.2009)

Podobně jako u Bullitova případu, tak i u Francouzské spojky jsem skrze věhlas těchto snímků očekával něco víc a tudíž po sledování mám spíše rozpačité dojmy. Možná, že závěrečné scény mají nějaký ten až filozofický přesah, o kterém se mluví a píše, ovšem film jako celek mě rozhodně neposlal do kolen a jsem si jistý, že mi v paměti neutkví na dlouhé roky žádná ze scén. (09.08.2015)

Vzpomněl jsem si, že už je to delší dobu, co jsem naposledy zhlédl nějaký ten film. Francouzská spojka mi přišla jako vhodná volba, a to vůbec nevím proč. Dovolím si začít tím, co se mi na filmu líbilo, neboť tady budeme rychle hotoví. Kdo film viděl, tak hádá správně, že to byl ten závod napříč městem auto vs. nadzemka. Tak a teď stojím před dvěmi možnostmi, jak ocenit zbytek. Mohu tu teď na 5 řádcích rozepsat, co všechno se mi vlastně na filmu nelíbilo a co všechno mi přišlo více než zastaralé, a nebo mohu prostě jednou větou napsat, že se mi nelíbil zbytek. Bystřejší z vás správně hádají, že jsem si vybral tu první možnost. Nuže, do fanklubu Gene Hackmana jsem nikdy nepatřil, nepatřím a patřit asi nikdy nebudu. Přesto tomuto chlapíkovi přeji dlouhý a pestrý zbytek života. Film je hrozně a zbytečně natahaný. Honička městem, kde dva chlapíci utíkají je divákovi zprostředkovaná stylem, že vám režisér několikrát ukáže každého z nich, snad abyste měli dokonalou představu zda jim stále stačí síly + pár záběrů společných, kde vám je umožněno překontrolovat jejich rozestupy. Myslím, že nemá cenu vás vodit i nadále za nos a přiznat vám, že zdejší fámy, že film za 40 let nezestárl jsou založené na lžích. 40 let je prostě dlouhá doba, za kterou dovede zestárnout film každý. Děj je velmi přímočarý a je vlatně napsán ve zdejším obsahu. Dovolil bych si to doplnit, že boj probíhá stylem, že detektivové buď někoho sledují, někoho honí a nebo někoho šikanují. Málem bych snad zapomněl, že su tu i cca 3× střílí. Tudíž hádáte správně. Film je velmi pestrý. Takže se slzou na víčku si stále myslím, že ten odpad tady není úplně mimo. A hurá na druhý díl. (27.12.2011)

Stejně jako "Drsný Harry", "Magnum Force" nebo "Bullitův případ" patří "Francouzská spojka" mezi nejlepší kriminálky staré drsné školy. Film, který je i po pětatřiceti letech po svém natočení stále atraktivní, drsný a syrový a nachází si stále nové obdivovatele. Gene Hackman ve své první velké roli podal skutečně excelentně tvrdého poldu Jima Pepka Doyla a zaslouženě za něho obdržel Oscara. Fernando Rey jako uhlazený dealer elegán Charnier je příjemně kontrastující s rozevlátým a bohémským Pepkem a je jedním z nejlepších záporáků, které jsem ve filmu viděl. O čtyři roky dříve než se pustil do boje s lidožravým žralokem, podal Roy Scheider perfektní výkon coby Pepkův parťák. Do filmové historie vstoupily též scény jako sledování zločince v převlečení za Santa Clause, honička s nadzemkou v protisměru, pokus o polapení Charniera v metru a otevřený konec, který prahl po pokračování. Dvaatřicetiletý William Friedkin stvořil svoje první velké dílo, za které získal Oscara a žádným svým pozdějším snímkem jej nepřekonal. (06.03.2005)

Co dodat?! Klasika všech klasik. Krimi „ze staré dobré poctivé školy“. Syrové až do morku kostí, bez zbytečných (rušivých) naplavenin, jdoucí přímočaře od samého počátku až do úplného závěru jistojistě za svým cílem. Téměř se nechce věřit, že toto dílko se honosí značkou „made in USA“ a nikoliv France. Ovšem, již na druhý pohled, (když si člověk přečte jméno režiséra), to tak nepochopitelné již není. William Friedkin byl (je) mistr v budování a gradování atmosféry, který se musel nutně upsat krví samotnému ďáblu, o čemž nás ostatně dostatečně přesvědčil o 2 roky později. (Možná) by člověk mohl mít určité výtky k lehce odfláknutému finále, ale ten, kdo viděl pokračování, mi dá jistě za pravdu, že tomu tak není. A co že je hlavní devízou této krimi, vyjma již zmiňované bravurně gradovanné atmosféry, jisté Friedkinovi režie a parádně se doplňujícímu duu Hackman – Scheider, z nichž prvně jmenovaný přeci jenom hraje první housle?! Bezesporu jsou to (mnohými již zde zmiňované) památné scény sledování na ulici, v podzemce a automobilová naháněčka Hackmana s nadzemkou. Pokud pro nic jiného, tak min pro tyto scény se vyplatí tento nestárnoucí snímek shlédnout. P.s. doporučuji podávat s tataráčkem popř. krvavým steakem a šťopičkou tulamorky na ledu, jejíž příjemná chuť se vám rozlije po celém těle a spolu s gradující atmosférou se postará o nezapomenutelný zážitek. 88% výstižný komentář: uživ. Isherwood (19.05.2011)