Režie:
John FrankenheimerKamera:
Claude RenoirHudba:
Don EllisHrají:
Gene Hackman, Fernando Rey, Bernard Fresson, Jean-Pierre Castaldi, Charles Millot, Philippe Léotard, Ed Lauter, Patrick Bouchitey, Hal Needham (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V roce 1971 vznikl slavný snímek Francouzská spojka s podtitulem Štvanice a při svém uvedení se setkal s nadšeným kritickým i diváckým úspěchem. Kriminální drama bylo oceněno hned pěti Oscary a snímek lze řadit mezi klasická díla americké kinematografie. Otevřený konec vyloženě vybízel k natočení pokračování, které vzniklo o čtyři roky později v režii Johna Frankenheimera. V hlavní roli se vrací Gene Hackman, který za ztvárnění newyorského detektiva Jimmyho Doylea obdržel Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Detektiv Doyle přijíždí do francouzského města Marseille, aby konečně dopadl unikajícího překupníka drog Alaina Charniera (Fernando Rey). Na jeho dopadení má spolupracovat s marseillským komisařem Henrym Bárthélémyim (Bernard Fresson). Během vyšetřování pozadí drogových kšeftů je ovšem Doyle unesen a držen ve starém hotelu, kde mu únosci systematicky píchají drogy. Po třech týdnech intenzivní drogové kúry ho Charnier nechává propustit na pokraji života a smrti. Doyle musí překonat příznaky silné drogové závislosti a uvědomí si, že měl představovat pouhou policejní návnadu. S celou situací je ovšem odhodlaný se vypořádat po svém a Charniera konečně jednou provždy dostat. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
Zda je dvojka slabším pokračováním už si nevzpomínám, musel bych to po letech vidět znovu k porovnání, ale tehdy se mi to nesmírně líbilo. Vynikající Gene Hackman alias Pepek byl v té době mým nejoblíbenější hercem a musím se na oba díly podívat znovu , abych zavzpomínal na zlaté časy kinematografie. ()
Spíš by se film měl jmenovat Pepkův příběh. Vzhledem k jednomu ze získaných Oskarů (Best Actor pro Hackmana) se tvůrci rozhodli vše vsadit na osamoceného newyorského poldu, který jde neochvějně za svým cílem. Bohužel se jim z něho podařilo vytvořit spíše psychopata, který připomíná rozjetý parní válec bez řidiče. Kdyby si scénaristé odpustili Hackmanovy improvizace typu Pepek v baru či Pepek vzpomíná na baseball, kdyby si odpustili samoúčelné improvizace (Pepkovo řádění v hotelu), kdyby celý film vypadal jako poslední půlhodina, ve které vítězí příběh, tak jak ho známe z jedničky - policisté, město a drogy, šlo by o důstojné pokračování. Jenže tady je příběh přehlušen hrdinou - osamělý vlk proti všem, kterého můžete na chvíli srazit na dno, ale nezastavíte ho. ()
Mně se Dopadení líbí skoro stejně jako Štvanice a to ze dvou důvodů. Jednak to je část filmu, kdy je Pepek na drogách. Odpuzující a nezapomenutelné, jen se koukněte jak to zahrál. Pak scény kdy chodí po Marseille, nikdo mu nerozumí a on jim pořád mele svou.(Idiotské je, že v dabingu mluví Francouzi také česky a přesto jim nerozumí.). A pak strohý závěr ("Hej, Charniere!") ()
Pořádný závěr mi v jedničce chyběl, jinak se ovšem první díl těžko překonává. John Frankenheimer se ovšem snažil a tak natočil skutečně důstojné pokračování. Hackman zde herecky řádí snad ještě více než v předchozím filmu, především kvůli pro herce vděčné scéně s drogami. Líbí se mi, že je zachována civilnost (ruční kamera), závěrečná honička přes město je mistrovská a vyvolává ve vás dojem, že jste při tom. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (3)
- Kvůli větě "Mickey Mantle je hovno" musel producent Robert L. Rosen bývalou hvězdu vyhledat a požádat o svolení. Mantle jakmile záběr uviděl, rozesmál se a dal souhlas k užití jeho jména. (Terva)
- Zatímco první příběh byl natočen podle skutečných událostí, pokračování Francouzská spojka 2 je čistou fikcí. (Terva)
- Vila u moře, kde bydlí záporák Charnier (Fernando Rey), je ve městě Cassis u Marseille. (ČSFD)
Pokračování mírně odlišného charakteru. Zatímco první díl se dal s trochou nadhledu označit za akční film, dvojka se jeví spíše jako psychologický thriller. Nějaké nadmíru vzrušující akce je tu pomálu (i když honička z vlastního pohledu ala „Mirror’s Edge“ působí velmi příjemně) a dějově film není stavěn pro dvouhodinovou stopáž. Co jej ale obstojně drží nad vodou, je fantastický výkon Gene Hackmana. Pokud se vám líbí jednička, nespálíte se. RECENZE ČESKÉHO BLU-RAY: O několik let novější sequel „Francouzské spojky“ vypadá obrazově hned na první pohled nesrovnatelně lépe než uzrněný první díl. Poměru stran zůstává „celo-obrazový“, tedy 1,85:1 a konečně se dočkáme obstojné ostrosti i nějakých těch drobnějších detailů, přestože se stále nejedná o vyložený zázrak. Zrno je tentokrát nenápadné, barvy pak nijak pestré, ale docela realistické. Mírně nižší kontrast neznehodnocuje solidní podání černé a obraz oproti prvnímu dílu zkrátka celkově působí mnohem stabilnějším dojmem. O trochu slaběji vypadají záběry z vlastního pohledu, jež se hojně využívají v závěru, avšak přesto by se u jedničky jednalo o ty pohlednější záběry. Žádné anglické titulky u neanglicky mluvených dialogů nejsou tentokrát přítomny, za což může charakter filmu. Obraz se dočkal příjemného vylepšení, což bych rád řekl také o zvuku, ale bohužel nemohu. Originální DTS-HD 5.1 MASTER stopa zní totiž výrazně hůře, než docela efektivní stopa u předcházejícího filmu. Dynamika je utopena v nevýrazném mixu, kde akčnější scény automaticky neznamenají celkovou vyšší hlasitost. Subwoofer zůstane víceméně zcela bez práce a podobně tomu je i v případě zadních kanálů. Kvalita slova se takřka rovná ne nejsilnější prezentaci slyšené v jedničce a velmi nehezky zní i hudební doprovod. Tohle člověka jednoduše nenadchne. Mohl bych se tu pochopitelně odvolávat na rok výroby, ale po překvapivě potěšujícím zážitku z jedničky se mi do toho moc nechce. Česká stopa opět není přítomna a tak se můžeme vrhnout na přídavné materiály. Tentokrát jsme nebyly o nic ochuzení, což ale neznamená, že na nás čeká nálož. I nyní na nás čeká dvojice komentářů. První nabízí příjemnou kolekci informací z úst již zesnulého režiséra J. Frankenheimera a druhý neméně zajímavě hovořícího G. Hackmana a producenta, kteří sice nebyli nahráváni pospolu v jednom studio, ale vzhledem ke svižnému střídání se nejedná o tolik patrný jev. Oba komentáře nabízejí podrobný pohled na pre-produkci i produkci. Následuje izolovaná hudební stopa v DTS 5.1, která zní několikanásobně lépe, než jak je namixovaná v regulérní stopě. Dále tu máme 25 minutový dokument o J. Frankenheimerovi, což je docela zajímavá opěvná biografie a 7 minutovou konverzaci G. Hackmana o filmu, resp. režisérovi, hercích, lokacích a podobně. Následuje kinotrailer a galerie kostýmů a storyboardů se zhruba 200 snímky a to je bohužel vše, co nám disk nabídne. Popravdě řečeno nejsou výrazněji informačně nabité, než na první pohled ještě o trochu slabší nabídka u disku prvního dílu, tam totiž na rozdíl od tohoto disku byla k dispozici i „trivia“ stopa, což je neředěná kolekce informací sama o sobě. Ale nedá se nic dělat. Potěšující alespoň jejich kompletní HD prezentace, o trochu méně pak absence českých i anglických titulků. Pokud se rozhodnete kupovat Blu-ray disk jedničky, pořídit k ní rovnou i dvojku není úplně od věci. Pamatujte však, že ani jeden disk nepředstavuje nic, z čeho byste se zbláznili radostí - čas od času se může dokonce jednat o opačné emoce. Slabších 60%. () (méně) (více)