The Green Inferno

Jo, hlavní je maso pořádně nasolit a okořenit! :-) --- Poslední ryze kanibal film jsem viděl kdysi v osmdesátých letech. Bylo to něco z té série italských kanibal filmů od Amazonie a po pravdě děj si již nepamatuji. Samozřejmě tehdy jsem byl z toho paf, obzvláště když se tuším o filmu říkalo, že je to nalezený videozáznam nějaké výpravy, která zmizela v džungli. Kameru s natočeným filmem prý našla až další expedice a domorodci ji nezničili, protože se jí báli... Tím, že si člověk nebyl jist, že to teba nakonec bylo doopravdy získal film další rozměr. Pak přišla dlouhá série zombie filmů a hladoví zombíci mají jaksi v popisu práce žrát a napad vše živé kolem sebe. To je ale jiný žánr. Až nyní jsem se zase setkal s klasickým kanibal filmem. Vlastně vyjma jednoho australského snímku a partě uprchlých trestanců z jedné z britských nápravných kolonií... Mně tyhle filmy baví. Jednak je tam většinou nádherná příroda a pak ten strach o svojí pannenku a ledvinky :-))) Zelené inferno toto nabízí plnou měrou. Občas se sice hrdinové chovali podivně a někdy si scénář mohl odpustit ty laciné scénky (např. levhart, píšťalka atd..) , jindy ale zase překvapil celkem promyšleným dějem a zápletkou. Domorodý kmen byl super, nejvíce u mně budoval ten ,,pán se žlutým obličejem'' ! Jen by mne zajímalo zda domorodci věděli v čem hrají! Filmem sie lehce mihne i Richard Burgi, na kterého si možná někdo vzpomene z céčkového TV seroše Ochránce. Po pravdě, bylo to spíše na 3,5 hvězdy. Ale za tu radost zase z něčeho svěžího a i napětí zaokrouhluji nahoru. 4 zámky k řetězu. * * * * (20.02.2016)

Totální propal, dementní premisou počínaje, zbytečným CGI jaguárem konče. Eli Roth evidentně neumí skoro vůbec pracovat s napětím a proto každou aspoň trochu vypjatou scénu zaplácává teenagerovským poloretardovaným humorem, kterému by se mohl smát jen někdo, kdo podstoupil domácí lobotomii. Někde jsem četl, že se má Rothovi dát kredit za znovuoživení kanibalského subžánru. To by ho ale nesměl znásilnit a pomočit. Žádný odkaz v podobě hnusu, špíny a bahna se tady naleznout nedá. A ty dvě krvavější scény (které stejně kvůli jejich grotesknosti nebo kontextu nefungují) to fakt nezachrání. (19.10.2015)

Zkouření kanibalové, to je fakt vůl ten Eli Roth ... :-D Pravý jungle kanibalský horor nikdo nenatočil zhruba třicet let, takže jsem tomuto projektu upřímně fandil, ale s výsledkem nemůžu být úplně spokojený. O příběh tady opravdu nejde, ten by u tohoto subžánru mohl očekávat jenom naprosto neznalý idiot. Jde tu o gore a intenzitu prožitku. A to je právě problém. Lidožroutský domorodý horor je historicky nejbrakovějším hororovým subžánrem a jako takový by měl překračovat hranice "dobrého" vkusu a vyvolávat kontroverze. A to Green Inferno při vší úctě k pár povedenějším gore sekvencím nedělá. Prvních čtyřicet minut je nuda k nepřežití, když divák musí vydržet s nesnesitelnými postavami, pronášejícími neuvěřitelně jalové dalogy, k nimž si stejně žádné pouto nevytvoří. Pak se konečně stane to, co se stát musí, a film začne diváka bavit krví, násilím, porcováním a chaosem ... aby s tím zase po chvíli přestal, protože si z toho rejža začne dělat srandu. Svým způsobem je to v dnešní době snímek svěží, díky krásným amazonským lokacím se na něj pěkně kouká, ale úplně nadšenej z něj asi nebude nikdo. (17.10.2015)

Milý příspěvek do téměř mrtvého žánru kanibalských filmů, který vytěžil maximum (ale ne všechno) z filmů uvedených v závěru titulků. Nádherná příroda, naivní mladí Američané (kromě jejich vůdce) a domorodci, kteří jakoby vypadli z filmu Maska rudé smrti. Zde těžko vymýšlet něco originálního, takže poučený divák jistě překvapení nečeká. Omladina se vydá do Amazonie, při návratu se porouchá letadlo (moc hezké přistání v bujné zeleni okořeněné např. setkáním se stále se točící vrtulí), zajmou je divoši...no a pak už se chystá hostina. Chyběly mi souboje zvířat na život a na smrt (nojo, dnes by neprošly) i naražení na kůl, které se nabízelo. Zajímavým momentem bylo využití marihuany, kdy se člověk musel smát společně s domorodci - nejrozkošnější pak bylo děvčátko prchající s obří nohou. Vůbec se u filmu hodně nasmějete. Omladině jsem samozřejmě přál to nejhorší, těšil jsem se na rituál s pannou a na to, jak bude skoncováno s největším hajzlem. Ne všeho jsem se dočkal...ale nechť. Snad jen ti mravenci byli příliš digitální (v originále použil Deodato skutečné). Gore umírněné, to mne do jisté míry zklamalo. I tak se jako fanoušek žánru přikloním k vyššímu hodnocení, byť na Deodatovy Kanibaly tohle prostě nemá. (19.10.2015)

Roth je pokrokový rozprávač - ako prvý v kinematografii ukazuje, že obete väznené v klietke kanibalov sa musia tiež občas vykadiť. A že malé kanibalčatá to môže náramne pobaviť. Nie kvôli tejto scéne je ale Green Inferno malomyselným filmom. Tým je pre scénár - súvislosti, nakladanie s postavami, rádoby “wao” bodka na záver, atď. (27.02.2018)