The Green Inferno

Až keď som začal písať komentár, tak som si uvedomil, že som pozeral zelene peklo z 2013 a nie z roku 1988. Niekto ma pri premenovaní filmu riadne ojebal. Tušil som ojeb, nielenže kvoli slušnému vizuálu, ktorý Talianske hororu z tejto kategórie postrádali, ale aj kvoli známej herečke, ktorú poznám z iných hororov. Ale až keď bol spomenutý 11 september som začal naozaj pochybovať, že vidím ten správny film a to som tento už mal aj hodnotený a aj mi bol v niektorých scénach povedomý. Predtým som dal 3*, ale ktoré teraz nemajú vobec žiadnu cenu, lebo tento krát ma film bavil a to veľmi. Environmentálne posolstvá sa nás dotýkajú i v každodennom živote a i keď problemy pralesov na nasej pologuli nevnímame, sú ľudia, ktorí by za dobru vec polozili aj život aj keď do cela zbytočne. Eli rotha nemam ako režiséra príliš v láske, lebo aj do štandardného príbehu vie prihodiť nejakú výstrednosť a túto to nebolo ináč. Lebo spojil aktivistov, ktorí bojujú za zachovanie nielen pralesa, ale aj jeho obyvateľov a na druhu stranu, práve oni budú určovať, čo budú mat domorodci na obed. Pekný paradox, ale u Rotha nič nezvyčajne. Je tu aj dávka humoru lebo zhulených domorodcov som naozaj nevidel. Stále sa tu niečo deje a príde aj na bitúnok a to doslova, tak u mna spokojnosť a zavážil aj fakt, že tu sa neodstraňovali zvieratá ako na bežiacom páse. Mením hodnotenie na silne 4*. (15.12.2023)

Tak jsme se konečně dočkali, tolik milované i nenáviděné gore známé z období raných vzdorů vůči tvrdé obrazové cenzuře opět ožívá v plné a čistokrevné parádě... Je ale otázka, zda-li z toho máme mít radost. Eli Roth je bídný vypravěč, neumí budovat atmosféru strachu a většina postav představuje v jeho prezentaci pouze matně osobité stíny v triviálním příběhu bez jakékoli emocionální nadstavby. Green Inferno je pouze vizuálně svěží a neskrývaně béčkovou poctou slavným italským předchůdcům, která svůj největší a vzhledem k pověstné úchylné nátuře jejího tvůrce nepochopitelný problém, tedy zoufalý nedostatek perverzních a fyzicky násilných scén, kostrbatě maskuje velmi brutálním černým humorem a čistou obrazovou výpravou, která ale pro změnu ubírá dění na autentičnosti a staví film, co se intenzity prožitku týče, až do stínu o 35 let staršího Cannibal holocaust. Tohle měla být krvavá, rytmicky sestříhaná žánrová jízda, nikoli bezduchá sociální obhajoba utlačovaných domorodých kmenů, která jednak nemá co říci a jednak je nudná až to bolí.. (19.10.2015)

Trochu sklamanie, ale stále fajn. Čo tu stálo za pozornosť? Blondýnka s tráviacimi problémami, jedno pekné rozštvrtenie a sfetovaní domorodci. Bolo to trochu viac komediálne, ako by som predtým povedal, ale v dobrom slova zmysle, takže to mi neprekážalo. Vlastne sa to ani netvárilo veľmi vážne. Keď došlo na porcovačky, bola to paráda, ale napokon som tak či tak čakal väčší nárez, čo sa týka gore. Z takéhoto novodobého kanibalského snímku už automaticky krvilačný divák ako ja očakáva vyššiu latku. To sa mi nesplnilo (škoda, že oproti starším talianskym hororom tohto typu chýbalo nejaké pekné napichnutie na kôl či toľko obľúbené "obriezky"). Nakrútené pekne, celkovo nadpriemerný snímok. Aplaus si však musím ešte pár mesiacov nechať v zálohe. (16.10.2015)

Tak jsem se konečně dočkal. Ikdyž uznávám, že jsem měl trochu strach jak to Eli Roth ukočíruje. Nakonec jsem měl strach neoprávněnej. E. Roth nic neuspěchal a tohle čekání se jednoznačně vyplatilo. Za sebe musím říct, že mě tohle oživení kanibalskýho žánru nadmíru pobavilo. Ale chápu, že tohle nesedne každýmu. Především humor. Jenže tenhle humor je chtěnej a to je velkej rozdíl oproti většině filmů kde scény humorný rozhodně být nemají, jenže tak ve finále vyzní. Jediným negativem je scéna kdy se rudoši "zhulej" to už bylo přehnaný a hlavně nereálný. Jinak vše klapalo jak mělo. Perfektní celkovej vizuál, nádherná příroda, vhodná muzika, nějaký to gore, spousta vtipnejch hlášek a obstojní herci. Spokojenost. (01.11.2015)

Tak mnou dlouho očekávaný kousek nedopadl zase tak špatně, jak jsem se kvůli neustálému odkládání obával, ale na druhou stranu, žádná pecka, v jakou jsem v koutku duše doufal, to také není... Jde vidět, že Eli je fanda žánru a Italy má pořádně nakoukané, odkazů na nejen Deodatovu tvorbu je tady požehnaně... A tím nemyslím, jen krásnou přírodu a domorodce... Pár drobně odlehčených scén mně osobně nevadilo, bláboly, které vypouštěly aktéři z úst se také daly přežít, ale co mě štvalo, bylo gore... Ne, že by nebylo kvalitní, to ne, ale bylo ho sakra málo a přitom některé scény k brutálním jatkám nebo nezapomenutelným úmrtním vysloveně vybízely... Že se nebude jednat o novodobý Cannibal Holocaust bylo asi vše od začátku jasné, proto vysloveně zklamaný nejsem, nadšený ale také ne, čekal jsem prostě více... (30.04.2016)