Pokoj 237

Mám rád videoanalýzy, zvlášť Kubrickových filmů. A zvlášť Osvícení, které jako by už od svého vzniku bylo otevřené jakýmkoliv výkladům. Tento kousek je ale na úrovni (a to přinejlepším) těch horších youtube videí. Dva tři postřehy na hodinu a půl, zbytek povrchní nic a dávno známé skutečnosti, nebo úplné nesmysly - to mi rozhodně nestačí. Vyšinutý vypravěč tvrdící, že tenhle mrak má tvar Kubrickovy hlavy, spíš celý princip filmové analýzy nevědomky zesměšňuje. Jde o nezáměrné shození analyzování filmů. (28.03.2013)

Horší než průměrné fanouškovské youtube video. Audio koment jak bez přípravy, mnohdy nesouvisející s obrazem, a v jednu chvíli doslova slyšíte v pozadí minutový pláč dítěte, načež se autor omluví, že musí jít syna utišit. Proč to není vystřiženo? Na co máme tohle poslouchat? Pominu, jak nedůvěryhodně na mě působí dokument, jímž mě jakoby provází Tom Cruise, jak jde na Shining do kina. Jsem jinak fanoušek filmových teorií, a u Shiningu to platí obzlášť, ale tady není nic. Diskutuje se o tom, zda v kanceláři mohlo být okno, nebo tam měla být zeď. O tom, že za Nicholsonem je židle a chybou střihu za chvíli zmizí. O tom, že výtahy byly fejkový a Danny jezdil a motokáře jednou dole, jednou v patře. A co má být? Namísto rozvíjení teorie, o čem Shining tedy vlastně byl, listuje seznam domnělých podivností, které jsou často pouze a jenom chybou střihu - ne, chybějící samolepka Šmudly ze Sněhurky fakt neznamená nic o dýmce míru. A protože autor dokumentu nemá co nabídnout, vymýšlí si takové kraviny, že to celý "dokument" ještě shazuje - tvář Kubricka v mracích je asi vrchol. Lyžař na plakátě, který ve skutečnosti není lyžař, ale minoatur... to už chce hodně, hodně představivosti. 10% (25.11.2020)

Kéž by některým našincům otevřelo oči... Velká výzva (nejen) pro databázové spřadače konspiračních teorií. Tenhle dokument ze své cesty do samého konce neuhne – po celý čas neuvidíme ani jediného z mluvčích, dýchatelnou „realitu“ zastupují hrané scény diváků koukajících se na Osvícení a analogie s jinými filmy od Kubricka. Divácké klaustrofobii nic nebrání. Interpretace jsou často výživou pro psychoanalytiky, třeba občas zabrousí do ideologie a výsostně neviditelné spoje hledají i dalšími způsoby. Toto je podstatné → konspirátorům nejde o to popsat film jako celek, výhradně vytrhávají detaily na okrajých obrazu, které (jak sami mnohdy oprávněně říkají) jsme si prostě nevšimli. Je příznačné, že se většinou nejedná o nejznámější scény. Některé argumenty jsou zábavné (falešný let Apollo 11, penis), jiné vyloženě trapné (Indiáni, Holocaust). Ovšem přínosné je proplétání více různých teorií v jedné chvíli filmu (často popisují tutéž scénu!); takový guláš zpochybní rázem vše. Tyhle pohádky dospělých, které podkresluje stále stejná hudební smyčka, jsou zjevně výrazem nejhlubších traumat oněch promlouvajících, fanoučci Osvícení jsou ti poslední, kterým bych tuto krutou hříčku doporučil. (MFF KV 2012) (01.12.2012)

Chtělo by se říct, že než nekvalitní a neprofesionální symbolická analýza a psychoanalýza filmu, tak to radši žádná. Ale není to pravda. I když je Room 237 amatérsky natočený, rozhrkaný a často si protiřečící, a i když se pět průvodců po filmu Osvícení dá považovat ve shovívavějším případě za podivíny a v tom realističtějším za magory, tak i přesto má svůj význam. Minimálně v tom, že mě donutil podívat se na Kubricka zase trochu jinak. Rozebírat teorie přednesené v dokumentu nemá smysl. Některé nejsou víc než jen souhrn postřehů, například legendární režisérova tvář v mracích, kterou zmíní zřejmě každý kdo snímek viděl, některé jsou argumentačně silnější a kupodivu stojí na pevnějších základech. To platí především pro konspirační názor, že scény z přistání Apolla 11 na Měsíci natočil Kubrick a adaptace Kingovy knížky je jeho zpověď a svého druhu katarze. No, proč ne. Třeba někdo přijde i na to, že Spielbergova Blízká setkání třetího druhu vycházejí ze skutečných událostí. (10.12.2014)

Osvícení jsem vždycky považoval spíš za film zabývající se holocaustem a vyvražďováním Indiánů než film o člověku, kterému hrábne a chce vyvraždit svoji rodinu. Mizející předměty mezi jednotlivými záběry jsem bral vždycky jako parodii na horory a ne jako chybu. Už během první projekce jsem pochopil, že Nicholsonovy řídnoucí vlasy představují Hitlerův knírek atd. Ale teď vážně, tři čtvrtě stopáže jsem neměl nejmenší tušení, o čem to ti lidé mluví. Kubricka jsem vždycky obdivoval, ale to jeho neustálé zbožšťování, kdy jsou všechny nepodstatné chyby považovány za tvůrčí záměr, který symbolizuje to či ono, to by asi i jemu přišlo hodně mimo, kdyby ještě žil a četl/viděl všechny ty konspirační, z větší části ničím nepodložené teorie. Domnívám se totiž, že kdybych chtěl, najdu stopy vedoucí například k přistání Apolla 11 na Měsíci už v Prázdninách v Římě. Jako některé informace jsou zajímavé, to nepopírám, ale spíš takovým tím „Jak je něco takového vůbec napadlo?“ stylem. Je jasné, že když si film pustíte zároveň popředu i pozpátku, v některých scénách se budou jednotlivé postavy určitým způsobem prolínat, což může (ale také nemusí) znamenat to či ono. Ale není to tak náhodou u každého filmu? Ještě jedna poslední připomínka k tvůrcům filmu respektive lidem, kteří se v něm vyjadřují k jednotlivým tématům - když jsou takoví experti, tak proč nám, ignorantům, toho Stanleyho-Ježíše skrývajícího se v úvodu filmu na obloze za mráčky aspoň nezvýraznili červenou fixkou, abychom mohli konečně taky prozřít? (27.02.2013)