Zločiny a poklesky

Tohle jsou takovy dva filmy v jednom. Je tu pribeh s Landauem, kterej se potrebuje zbavit svoji milenky. To je regulerni a diky ty myslence s vrazdou na Allena docela originalni drama. Pak tu je druha linie s Woodym a to je klasicka vztahova komedie/drama, ktera vicemene nicim neprekvapi. Jediny ozvlastneni tu je par flashbacku. No a tyhle dva pribehy se nijak nepropletaj, hrdinove jednoho nezasahujou do druhyho a potkaj se az uplne na konci v docela originalnim a nehappy-endovym zaveru. Nebejt ty druhy linie s Landauem, tak by Allen nenatocil nic zapamatovani hodneho, ale takle to dava docela zajimavej film se slusnou atmosferou, par dobrejma vtipkama a zajimavejma myslenkama. To navic s u Allenovo filmu tradicnima perfektnima hereckejma vykonama. Potesil me hlavne nafuka Alda a Huston v na sebe netypicky roli. (28.08.2008)

Jeden z nejsilnějších filmů o světle a tmě, o metafyzické polaritě, kterou ve snímku ustavičně zpřítomňují motivy spojené s nemocemi a léčbou zraku. Zdánlivě prosté psychologické drama soustředěně obhlíží gordický uzel rozmanitých vztahů mezi různě osamocenými bytostmi v moderním západním světě a váží jejich duše. Zdánlivý klid, jímž snímek vrcholí – rozvod neplodného a ustrnulého manželství, ukonejšení viny na vraždě, zpronevěření se svému poslání a ženství – je tou nejhlučnější tmou, do níž lidstvo padá. Jak je slepota pokorného rabína, jehož krásný tanec s provdanou tanec víří naději budoucího lepšího života, žel nepravděpodobného lidského štěstí, je proti ní vidomá! Závěrečný dialog smutného režiséra, který hledá v přítomnosti odlesky svých jinošských snů, měšťanskou optikou uhlazené v sentimentální nostalgii, a muže, který se považoval za Boha, ale nedohlédl konce jediného svého hříšku, natož pak své smrtelné viny, ovšem naznačuje, že spása je nablízku i pro ty, kteří se po většinu svého života proháněli jako hlubinně melancholické myšky v kolech v neviditelných klecích. Stačí jen posvítit si skomírajícím plamínkem v hlubinách našich srdcí, těch nespolehlivých dušičkových petrolejek. (16.04.2017)

"Byl to fajn chlap. Milý, slušný, vzdělaný, nic si nedovolil. No a pak jsme šli domů... Jenny nebyla doma, spala u své kamarádky. No, měli jsme už trochu upito a on mi řekl: Mám tě přivázat k posteli? Přivážu tě k pelesti. No a tak jsme to udělali." "Proč mi to říkáš? Jsi moje sestra, já takové věci nepotřebuji vědět." "No a jak jsem byla přivázaná... Tak si na mě sedl... A udělal na mě potřebu! A pak odešel." "Uááá, ty si tak pitomá! Proboha jak ty si pitomá. Od cizího chlapa se necháš přivázat k posteli. Mohl tě klidně zabít." "To by udělal mnohem líp." (12.07.2007)

Tohle mi prostě hlava nebere. Opět dva páry, nevěra, smrt, Bůh, Woody Allen a přesto zcela jinak než kdy předtím a snad ještě lépe. Jak to ten chlápek jenom dělá? Skutečně čerpá inspiraci z reálného života, nebo uzavřel nějaký kontrakt se svou múzou? (Tvůrčí krizi dle vlastních slov neměl zatím žádnou.) Kdo by věřil, jak zásadním způsobem může jedna vražda pozměnit nádech typicky neurotické romance. Od hořké komedie jedním ladným skokem rovnou k tíživé tragédii. Jenže někdy může víc trpět postava z komedie, než z vážného dramatu. Všechno přeci záleží pouze na lidech, pouze jejich dění ovlivňuje světové názory a nahlížení na určité problematiky. Je, či není Bůh? Má cenu vést světský život postrádající momenty čisté radosti a štěstí? Záleží snad naše vlastní potěcha na potěše druhých? Kdo píše scénář našeho života? Kam spěje svět plný zločinů a morálních poklesků? Dá se dnes oslepnutí považovat za boží dar, ochraňující nás před všudypřítomnou hříšností? Proč si vůbec pokládáme podobné otázky, proč si jimi ztrpčujeme životy? Kdo ví? Nebo raději kdo neví? Třeba je skutečně pravda, že filozofové jsou ti největší flákači zabíjející čas vytvářením podobných otázek a následných odpovědí. Ale Woody Allen dokáže filozofovat tak poutavě, že mu to rádi odpustíte. 95% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Exkvizitor (06.12.2005)

Doktor a Dokumentarista, tak tí dvaja sa síce stretnú zoči-voči, ale iba na malý okamih, takmer na konci ďalšieho dobrého filmu Woodyho Allena, ktorý stíha tri veci naraz, a to hrať, režírovať i písať, už len produkovať, a bol by za vodou ? Máloktorý snímok od neho ma veľmi N-A-D-C-H-N-E, i keď dobre viem, že by taký byť teoreticky mohol, pretože som ešte nevyčerpal všetky jeho zárezy do režisérskeho remesla. Akurát o ňom čítam zaujímavý rozbor, knihu, ktorá má čosi do seba, čiže povedal by som, že ako budem i naďalej hltať jeden riadok za druhým, tak sa postupne prepracujem k určitým snímkom, ktoré ma napríklad ohúria. Všímam si, že v jeho spoločnosti excelujú rôzni, výborní herci, taká Mia Farrow sa vyskytovala častejšie na striebornom plátne, ako Diane Keaton, no tentokrát ju trochu zatienil šibalský Martin Landau so špinavými úmyslami na „dokonalú vraždu” , ktorú aj zostroja takmer do najmenších detailov. WOODY je sám o sebe - REKORDMAN, ktorý nemá konkurenciu. Obdivujem ho ! Je extrémne kreatívny, aj keď sa z časti už prehráva, opakuje sa, ale ja mu to prepáčim ! (27.05.2018)