Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

corpsy 

všechny recenze uživatele

William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? ()

Reklama

petero 

všechny recenze uživatele

Vďaka novému The Ice Road som sa dostal aj k Sorcererovi. Kvalitný film kde vrcholom filmu je prejazd tažkých náklaďákov prevážajúcich nitroglicerín cez rozpadávajúci sa most. Nová verzia takúto silnú scénu nemá, možno únik pred praskajúcim ľadom by sa jej chcela podobať, ale celkovo mi prišla zábavnejšia napriek tejto klasike ktorá sa dá ja v dnešnej dobe pozrieť. ()

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

Když dva dělají totéž, není to totéž. Přiznám se, že na Sorcerera jsem se, namlsán původním filmem, náramně těšil. Jaké pak bylo moje zklamání, když hned zkraje jsem byl zavalen (v tomto případě) nesympatickou béčkovostí (hudbou počínaje, střihem konče) a přehnanou laciností. První půlka tak daleko spíš než na plytký děj (chraň bůh!) poukazovala na scenáristovu a režisérovu neschopnost. Patřičné grády začne příběh nabírat až během samotného převozu třaskavin, kde již vše probíhá víceméně podle zaběhnutého scénáře. Jakákoli tvůrčí invence podle mě vychází naprázdno a dalším nepříjemným protivníkem, kromě džungle samotné, je hlavním hrdinům čas. První půlka buď potřebovala notně zkrátit (což bych ocenil já), nebo druhá natáhnout alespoň o půl hodiny, poněvadž postavy nemají čas pro rozvoj a jejich hloubka je tak oproti originálu mizivá. Mzdu strachu tedy rozhodně ANO, ovšem původní. 50% ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Friedkinův remake, který je určitě o něco svižnější, než francouzský originál z roku 1953. Seznámení s postavami tentokrát proběhne rychleji a je nám naservírováno poněkud akčnější a tudíž zábavnější formou. Prostředí nehostinné džungle přidává slušnou atmosféru a je zde také několik scén, které se určitě vryjí divákovi do paměti (např. přejíždění náklaďáku přes most, výbuch první posádky). Chybí sice atmosféra původního filmu, ale skvělý výkon Roye Scheidera to na čtyři hvězdy v pohodě vytáhne. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Nilo (Francisco Rabal) přiletí do Porvenira omšelým letadlem Douglas DC-3, zatímco Corlette (Ramon Bieri) používá helikoptéru Bell 47J Ranger. (ČSFD)

Reklama

Reklama