Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Po shlédnutí originálu musím dodat, že zde jde o jeden z mála případů, kdy se mi víc líbí remake. Originál sice nezaostává technicky, ale postavy jsem si oblíbil více zde, v originálu mně hlavní posádka (Mario a Jo) dost lezla na nervy. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Druhá a iba o niečo menej vydarená adapátcia Arnaudovho románu. Preto nesúhlasím s názorom, že sa jedná o remake, vzbudzuje to negatívne asociácie. Ale napriek tomu práve porovnávanie scén s Clouzotovou verziou spôsobuje veľkú divácku slasť. Pridané a ubraté motívy, odlišné rozčlenenie príbehu. Sorcerer má akoby dve expozície, tá prvá vo francúzskom filme, čiže čo bolo predtým, absentuje. Pribudli politické témy a zaujímavé motívy, viď atentátnici, nápad s výbuchom autobusu v konfrontácii s prevozom výbušnín ako práce za peniaze je geniálny. Vôbec by mi neprekážalo, ak by film trval aj tri hodiny, ak by sme sa presekávali džungľou o niečo dlhšie. Bonus: extrémne vydarený genius loci miesta a jeho obyvateľov. ()

Reklama

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Opětovné shlédnutí tohoto filmu i originálu hned po sobě pro mě ukázal, že tento film na originál nemá. Je to dobrý film, ale ne víc. Strach/napětí jen v minimálních případech je to pravý ořechový, protože příběh nezraje (není tak dobře promyšlený), ale vypadá spíš na sled krátkých skečů. Pochválit můžu jen Bruna Cremera, který jasně převýšil ne jen ostatní herce ale komplet celý film. 3,5/5 ()

hammer_head 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že mi ten začátek (respektive první hodina) připomínal Vymítače ďábla. Teprve při hodnocení jsem zjistil, že je to skutečně od stejného režizéra (tento objev mě potěšil=> díky němu si myslím, že jsem získal takový ten cit filmového odborníka). :D. Ale teď zpátky k filmu, jak jsem psal: první hodina byla naprostá katastrofa, zmatené, nudné, nezáživné: to všechno jsou slova, která první půlku vystihují a aspekty díky nímž jsem poznal rukopis Friedkina. Naopak druhá část filmu, Vás doslova vtáhne do děje. Jízda trucků byla luxusní a napínavá, ale ani jejich kola nestačí na to, aby film vyhrabaly z lepšího průměru. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Určitě jeden z nej remaků co jsem kdy viděl. Pan Friedkin tu nejen udržel TO NAPĚTÍ na stejné úrovni jako francouský originál,ale ještě (a dobře) příběh prohloubil díky prologu(v originále jsme hned vrženi do děje,aneb jsem chudý,případně hamižný socka vykořeněný mamlas, tak akorát vhodný pro zoufalé činy,ale jak se mi to vlastně stalo?).-Po tomhle filmu to Friedkin dostal dost sežrat od všech a v podstatě skončil,a ani i když natočil takové nadprůměrné snímky jako Na lovu,nebo Žít a zemřít v L.A.,stejně na něj dělali ksichty,že už svůj stín nepřekročí. Škoda. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Natáčení probíhalo mimo jiné v Paříži, Jeruzalémě, New Jersey, Dominikánské republice, Mexiku a Ekvádoru. (Terva)
  • Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)

Reklama

Reklama