Sorcerer
Mzda strachu
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Režie:
William FriedkinScénář:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrají:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (více)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (161)
William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl. ()
Film který šel do kin měsíc po Star Wars musel tržebně vyhořet. S takovým fenoménem nemohlo soupeřit nic na světě. Studio se pokousilo zachránit situaci kratším sestřihem, ale byla to mizerná volba. Brutálně zkrácená verze byla zmatená a režisérovi zničila kariéru i pověst. Přitom samotný Friedkin odvedl vynikající práci. Jednotlivé scény jsou vysloveně úchvatné a prolog - studiem úplně vynechaný, je tak skvěle natočený, až jsem litoval, že se děj zlomil vybraným směrem. Z téhle rány se režisér nikdy nevzpomatoval. I kvůli krachu autorským projektům zaslíbeného Nového Hollywoodu se se do áčkové ligy už nikdy nevrátil. ()
Režisér William Friedkin remakuje, a pretvára klasiku „Mzda strachu“. Úvod filmu začína nudne a pomaly, snaží sa nám ukázať štyri príbehy štyroch mužov. Pútavejšie by boli jednoduché flashbacky alebo len rozprávanie o ich minulosti. Príbehy uberajú tempu z úvodného dejstva. Film sa stáva zaujímavejším po 30 až 45 minútach. Je to veľká produkcia a Friedkin vie, ako vybudovať napätie. Jazda cez most je šialená. Je to akási cesta do srdca temnoty. 6,5/10 ()
Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? ()
Pazuzu is watching! Poměrně dlouhá, naturalisticky vyvedená expozice představí tři muže skrývající se před minulostí a jednoho, co po takových pase. Friedkin se při ní neštítí zobrazení lidského cynismu či špíny Latinské Ameriky a rozehraje psychologickou hru kolem nesourodého kvarteta donuceného okolnostmi ke spolupráci. Zlověstně dobrodružná druhá polovina potom stříkne do srdce adrenalin (spektakulární scéna na deštěm bičovaném „mostě“) a nechává ve vás pomalu dozrát existenciální rovinu Friedkinova v bolestech zrozeného díla. Pochybnosti o udělení páté hvězdy nakonec rozehnal soundtrack Tangerine Dream a úplný závěr, který podtrhl ústřední myšlenku, že osud je sice nevyzpytatelný, ale svými činy si ho určujeme.. Komerční neúspěch Sorcerera za svistotu světelného meče Lukea Skywalkera byl asi nutnou předehrou k tomu, aby až čas ocenil jeho kvality i význam.. ()
Galerie (45)
Photo © 49. MFF Karlovy Vary 2014
Zajímavosti (16)
- Natáčení probíhalo mimo jiné v Paříži, Jeruzalémě, New Jersey, Dominikánské republice, Mexiku a Ekvádoru. (Terva)
- Mzda strachu patrí medzi 12 najobľúbenejších filmov Quentina Tarantina. Uviedol to pre britský filmový magazín Sight and Sound. (dom1niq)
- Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)
Reklama