Sněhurka: Jiný příběh

Mám v tom bordel. Zo začiatku a pomerne dlho som mal pocit, že je to Popoluška (vdovec, macocha, upratovanie), potom sa zjavili trpaslíci a bolo to chvíľu jasné, aby sa z toho nakoniec vyklula Šípková ruženka. Ale toto je môj problém, predlohy si nepamätám a zopakujem si ich až pri čítaní malým carpantom pred spánkom. K tomuto filmu som pristupoval ako k filmu z roku 1925, čo asi aj tvorci chceli, takže nemá zmysel mu vyčítať čiernobiele charaktery a jednoduché emócie. Treba byť proste naladený na to, že pozeráte starý nemý film a ako na vás bude pôsobiť. Snehulienka našťastie skvele gradovala a na konci vyvolala silnejšie emócie a otáznik. (19.02.2015)

Po vizuální a technické stránce nemám nejmenších výtek, obzvláště krásná hudba byla naprosto perfektní a výborně pracovala s diváckými emocemi (tedy alespoň s těmi mými ano). A ani s příběhem na tom Sněhurka nebyla vůbec špatně, dokonce mě překvapilo, že až na pár scén působil film velmi realisticky. Pořád jsem čekal něco nadpřirozeného, avšak to si nechali tvůrci až na úplný závěr (takřka doslova). A kvituju odvážný a překvapivý konec (s vygradovaným emocionálním maximem), na který by si hollywoodští tvůrci těžko troufli (i když ta slza…já vám nevím, mně prostě nesedla, ale to byl vlastně jediný fantasy prvek v celém filmu). Celkově slušné 4*. (12.08.2013)

(1001) Mé srdce se pohnulo. ♥♥♥ Je to tak povznášející jakož i depresivní, že se ihned zařazuje na seznam ultimátních pohádek do čela s Kachyňovou Malou mořskou vílou. Velká radost z aktualizace a práce s mýtickými motivy a následné spiklenecké pousmání za zvládnuté využití formy němého filmu. Viděla jsem Maribel Verdú zatím jenom ve třech filmech, ale v každém hraje úplně jinou ženu tak přesvědčivě, že mám problém si uvědomit, že je to pořád "pouze" ona. Stejně tak ráda vidím film s tolika druhy ženských postav vykreslených skrze přesné a citlivé detaily. Čestnou zmínkou bych ještě obdařila zobrazení vztahu dcery s otcem. A celkově platí, že přes počáteční nedůvěru/nevědomost jsem se už v prvních minutách dostala k oněmění a bezpodmínečnému obdivu, které mi vydržely až do konce. (Viz první věta komentáře.) (08.08.2015)

Třetí WTF filmová Sněhurka s rokem vzniku 2012 (první, druhá). Tahle se odehrává v první čtvrtině 20. století ve španělské Seville v prostředí býčích zápasů a jméno její hlavní hrdinky je Carmen. Film je navíc černobílý a němý, přičemž je určitě náhoda, že vznikl zhruba rok po tom, co se začalo oscarové tažení taktéž němého The Artist. Nevím, kdo dostal ten super nápad tohle natočit, ale docela dost lidí na to asi uslyší a stráví s touto jihoevropskou retro Sněhurkou příjemné chvíle (18 nominací na cenu Goya). Budiž jim to přáno, já si pro další oslavu španělské filmové produkce musím počkat na nějaký ten pěkný atmosférický thriller nebo horor. (01.02.2013)

Ačkoli si místní distributoři potrpí na pitomé podtituly, nenechte se zmást. Celý film je postaven na tom, že vypráví známý Sněhurčin příběh, jen kulisy se změnily. K melodramatické pohádce režisér zvolil vizáž kopírující styl němých filmů. Jenže koukat hodinu a tři čtvrtě na černobílou němou pohádku s mezititulky mě prostě nevydrželo bavit. Takže film sám skončil tam, co jeho hrdinka, a stal se pouhou kuriozitou. (03.12.2019)