Ukradli torzo Jupitera

Něžné kuře a Ukradli torzo Jupitera, mé obrovské srdcovky. Pouštím si je několikrát do roka, naposledy včera. Nikdy mne nepřestane bavit - tudy do prava! Obzvlášť vydařené je druhé pokračovaní, kde je jako bonus Parga a Corfu, dvě krásná, mně milá, městečka v nádherné zemi zvané Řecko, když tam ještě skoro nikdo nejezdil. (22.05.2020)

Poněkud svižnější pokračování Něžného kuřete přináší více legrace a zároveň ponechává jeho příjemně starosvětský romantický nádech. Crazzy moment tu zajišťuje hlavně řecký policejní komisař: "Musíme vyslechnout krávy, někdo ukradl vlak, třeba šel kolem nich." Je to dvojice filmů, které nejsou nijak přelomové, ale k nimž se člověk rád vrací jako k jistotě dobré a inteligentní podívané. (13.05.2009)

Tentokrát spojím recenze dvou filmů dohromady, protože na sebe navazují, i když každý můžete vidět bez problému i samostatně. Vlastně si ani nepamatuji, že bych Něžné kuře někdy předtím viděl, ale za to "Ukradli torzo Jupitera" byl můj velmi oblíbený film už za dob komunismu. Teď jsem si však dal oba a postupně. Od prvního filmu jsem očekával víc - na můj vkus zbytečně moc romance a málo zábavy a zbytečně utahané. Navíc ty roky od vzniku jsou znát - zejména v zobrazovaném způsobu vyšetřování vražd. Za to pokračování mě bavilo stejně jako za mlada a pořádně jsem si ho užil a pobavil při těch jejich bláznivých eskapádách. Shrnutí je jasné - Něžné kuře je pro mě klasika, která neurazí, ale ani příliš nenadchne - slabší tři hvězdy. A Jupiterovi alias Afroditě dám plný počet - rozhodně si je zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2/// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (19.12.2014)

Francouzi to namíchali báječně - do přední linie postavili dvě velké národní ikony (Girardot, Noiret), do zálohy popleteného archeologa (Francis Perrin) se skvělým dabingem Fr. Němce a k němu po bok roztomilou a překvapivě (s ohledem na datum vzniku) velmi sexy blondýnu Catherine Alric (také báječný, sladký dabing Jarmily Švehlové), jednoho pana padoucha X a šíleného komisaře řecké policie. K tomu skvělá hudba (nejenom) s řeckými motivy, trochu toho moře, jednoduchou zápletku, hodně vtipů a když pak bylo nejhůř (a taky nevěděli, co s ní), Agnès Pochet ukázala prsa a bylo zase dobře.___A tohle všechno je holé nic proti té nenapodobitelné atmosféře VHSkových filmů ze západu, které sem za socialismu pronikaly, která z On a volé la cuisse de Jupiter přímo čiší, voní a tryská. (03.12.2008)

V minulosti som sa na tejto krimi-crazy-komédii zabával určite viac. Dnes som si ju pozrel a dosť som sa nudil. Pripúšťam, že stále obsahuje niekoľko príležitostí dobre sa zasmiať, ale ani to ma neodradilo od zníženia pôvodného hodnotenia (***) na mierne podpriemerné. Z mierne nadpriemerných komédií mávam lepší pocit. (03.04.2010)