Prohnilí proti prohnilým

Každá dvojka chce vyriešiť problém, ako nadviazať na jedničku a pritom sa neopakovať. V tomto prípade ešte hralo proti tvorcom aj šesť uplynutých rokov. No snažili sa všetci, aj žáner pomenili, ale tá milá prekvapujúca atmosféra, ktorú ponúkala jednotka, už chýbala. V každom prípade to je film hodný zhliadnutia. (04.02.2010)

I "pouhá" skutečná zábava má svou klasiku a svá kritéria. Potkat špičkový humorný či zábavný kus je dnes snad ještě vzácnější, než je tomu v případě tzv. vážného filmu (románu, básně, dramatu apod.). Zidiho jméno je v takovém případě první, Noiretovo, jak se ukazuje, druhou zárukou. Antiiluzívní průhled do světa pařížské soudní policie je ve své místy i nadsazené úsměvnosti ve své podstatě krutý a nesmlouvavý. Tak jako opilec umírá na cirrhózu jater, tak společnost, v níž už nefunguje ani policie, formuje sama sobě velmi obtížnou budoucnost. Gagy, nečekané, ale zjevně důkladně promyšlené dějové zvraty, doplňované přímo "seriálem" skvělých hereckých výkonů, nic nezakrývají, nepředstírají a ani jinak nezkreslují. A nadsázka, z níž rostou, neznásilňuje skutečnost; spíš ji lehce jakoby poetizuje. Vnímavý divák má po zhlédnutí PROHNILÝCH o čem přemýšlet. I dnes, i v dohledném budoucnu. (26.12.2010)

Volné pokračování kriminálního thrilleru s lehkým humorným oblekem. Jak ženská žárlivost může způsobit pád a nevybíravé praktiky následníků následný vzestup. René Boirond (dobrý Philippe Noiret) a Francois Lesbuche (dobrý Thierry Lhermitte) jsou díky ženské žárlivosti obviněni z korupce a opouštějí Paříž. Nakonec vítězí nad tyranovládou, kterou nastolili jejich nástupci a vracejí život na Montmartru do starých a dobře zajetých kolejí. Další zajímavé postavy: nástupci hlavní dvojice Guy Brisson (Guy Marchand) a Jean-Pierre Portal (Jean-Pierre Castaldi), kteří si zvrhlým způsobem vyložili ochranu zákona, partnerky hlavní dvojice Nataša (Grace De Capitani) a Simona (Line Renaud), policejní komisař Bloret (Michel Aumont), a bankéř Blanchard (Jean-Claude Brialy), který se přiznal. Zajímavá jsou dostihová odbočení, má to svojí kvalitu. Mínusem je přílišné naivní nadšení, prodchnutý skoro celým filmem. Ale je to stále příjemná zábava i napětí. (02.03.2011)

S prvním dílem jsem měl maximálně určitě menší morální problémy, přes které jsem se ale nakonec dokázal  povznést a uznat film za dobrou zábavu a posun v francouzské kinematografii s lehce hořkým nádechem. Na pokračování jsem byl celkem zvědavý, páč mě zajímalo co dalšího se s ústřední dvojkou vymyslí a zdá se nějak vytříbí jejich charaktery. A ehmmmmm, co k tomu nakonec napsat? Určitě je dobré začít pozitivně. Claude Zidi opět dobře dokázal vystihnout atmosféru rušné Paříže a menších kriminalnich případů, které vrcholí až k podsvětí. Zároveň v některých pasážích celkem dobře vyobrazil logické stárnutí hlavního hrdiny, čímž alespoň trochu posunul jeho charakter.  Protože jinak tady posun nevidin prakticky žádný. Maximálně  od hořké komedie k nucené kriminálce s ještě nucenejsimi humornými prvky. Jen jsem to nějak odzíval  a ani Noiret mě tentokrát extra nenadchnul. (13.09.2020)

Slabší než první díl, pro mně tedy určitě. Sice René je stále ve své formě, stále má plnou pusu skvělých rad a přirovnání, ale celkově příběh nějak ztratil na dynamice. Celé se to tak podivně vleče, situace se stále opakují, a připadalo mi že se z toho až příliš snažili vymačkat kvalitu prvního dílu. Noiret je ovšem stejně zábavný jako v jedničce, tentokrát se více zaobíráme jeho vztahem se Simone, a žel i Françoisovým vztahem s Natašou, což možná i to bylo prvkem který mě v celém filmu spíš otravoval. Druhá parta "prohnilých" se ovšem povedla fakt hodně nesympaticky, a co mi přišlo fakt hodně povedené, byl konec. René dal celému policejnímu vedení najevo, že rozhodně nestárne. I když už schody nevyběhne tak rychle jako za mlada, myslí mu to za dva. Je to stále celkem zábavné, a najde se tam jistě spoustu povedených míst, ale pro mě to už prostě bylo ono. Tak proto jenom tři hvězdičky. (28.02.2013)