Prohnilí

Během promítání jsem cítila skutečně přenádhernou radost tam uvnitř, u srdce. Právě jsem se vrátila z romantického dostaveníčka s Filipem zpátky do reality. Jeho šarm, harmonika, francouzské uličky, lidé venku, v obchůdcích a hlavně komediální nádech celého příběhu mě skutečně zahřály. (přesto přiložím polínko do krbu čistě jen pro udržení dojmu.) Líbil se mi jeho, léty vychytaný, styl policejní práce, dostat se postupně přes malé rybky k těm velkým parybám. Rozesmíval mě jeho zpočátku marný boj naučit Mirka Dušína, jak se dostat k informacím. Sem tam přivřít očko, sem tam se nedívat vůbec, ale hlavně! ty jeho geniální nápady jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Skoro. Ale ten konec! ... no, i slza se drala ven, přátelé. (01.04.2015)

Ta část mojí osobnosti, která je francouzským filmsexuálem osmdesátek, včera našla tu pravou. Druhá půlka mého já, milovnice žen, je prý zatraceně ráda, že film je pořád jenom film, protože ač žen na světě jako vody v jezeře, málo takových, se kterými by se člověk cítil takhle příjemně. Film s duší, která 107 minut dýchá za vás. (05.07.2015)

Dělají všechno, jen ne svoji práci. Kdo? Prohnilí. Policejní odznak se dá přece využívat i ku vlastnímu prospěchu, nejen pro zajišťování bezpečnosti občanů, jak by si mohl začátečník v řadách policie myslet. Výborná krimi komedie se sympatickou ústřední dvojicí a několika vynikajícími situacemi. Claude Zidi připravil divákům skvělou podívanou pro oddech a zábavu. Pro mě příjemné překvapení a těším se na Prohnilé proti prohnilým. (26.02.2011)

Zezačátku jsem byl trochu zklamán, ale jako správné víno v průběhu stopáže dojem zraje. Rozhodně nečekejte třaskavý humor dalších známých Zidiho komediích, film spíše spolehá na kouzelnou atmosféru a trochu hořký humor. K vyššímu hodnocení mě přesvědčila vynikající hudba a nezapomenutelný závěr, jinak spíše tři a půl. (30.05.2013)

Takže na konci bude spousta tipů, ale ani jeden zavřený zloděj. - Věznice jsou stejně přecpaný... Pamatujete zhruba polovinu 90. let, kdy ČT v pátek večer vysílala FILM NA PŘÁNÍ? Tehdy suverénně vyhráli Zidiho Prohnilí a přesně tady vznikl i můj návyk na tento snímek (a později i jeho dvě pokračování). Okrádat lidi, dostat za to medaili od ministra a ještě ukrást prefektovi peněženku, to umí jen Phillipe Noiret! Vynikající francouzská krimi-komedie o špinavých (pardon prohnilých) policajtech, ve které krimi zápletka ustupuje do pozadí jemnému, inteligentnímu humoru. V něm si Philippe Noiret, jako René, přímo hoví a když se snaží zpracovat mladého nováčka, který mu byl přidělen, zažije spoustu nečekaných situací. I krajně nepříjemných. Mladý Francois (Lhermitte) je totiž idealista tělem i duší a Renému dlouho trvá, než oblázek obrousí do patřičné podoby. To se mu ale nakonec podaří a naši prohnilí policisté mohou zinscenovat podvod roku. Skvělé jsou i přezdívky některých postav, jako např. Slimák, Ježíš, Onuce či velice povedený český dabing z roku 1987. Naprosto bezchybný snímek s až dojemným závěrem, který má dvě neméně zdařilá pokračování. Claude Zidi v životní formě, Prohnilí jsou zkrátka nadčasovou záležitostí. (17.11.2009)