Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(více)

Recenze (63)

Juto 

všechny recenze uživatele

Názov filmu ,,Bitka pri Viedni: 11 september 1863" oprávnene vedie divákov k domnienke, že uvidia epické scény zaoberajúcim sa dôležitým momentom európskych dejín obliehania Viedne. Rok 1683 bol nepochybne zlomom pre západný svet a jeho identitu. Pocta v podobe tohto filmu zobrazujúceho túto historickú bitku nie je žiadaným úspechom. Film vyzerá lacno, príbeh je skratkovitý a súboje sú bez napätia. 5/10 ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

S krajním sebezapřením jsem dokoukal. Trestuhodně promrhaný námět, velký příběh dějin, který nabízí famózní látku na velkofilm, kdy se Evropanům mají dmout prsa pýchou a ženy slzí dojetím. Ne tak v tomto filmu. Animace na úrovni "Obušku z pytle ven", naprostá nepřehlednost dějové linky, nesmyslné dialogy. Významní velitelé se pouze účastní, nikoli že by hráli nějakou roli. Polský vklad do bitvy nepůsobí vůbec rozhodujícím dojmem. Otakar Vávra se svou husitskou trilogií by mohl toho Itala učit, jak se to dělá. 20% ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Akýsi pokus o Kráľovstvo nebeské, lenže chýba tomu veľkoleposť. A je to až príliš nábožensky orientované, hoci samozrejme aj toto hralo svoju rolu, ale že by úplne hlavnú? Vizuálne tiež slabšie, samotná bitka znázornená tak divne, no v podstate tri štvrtiny filmu sú len vykecávačky o viere a jej obrane. Takáto veľká udalosť, určite najväčšia v 17. storočí si zaslúžila podľa mňa masívnejší prejav. Kľudne aj trojhodinový, ale nech to stojí za to. ()

dee-key 

všechny recenze uživatele

Ze začátku to vypadalo ještě celkem slibně. Spíš vypadalo to slibně jako historicky laděné melodrama. Celkem jsem to tomu plešatýmu charismatickýmu mnichovi žral a dokud nezačali střílet z děl, který měly efekty dělaný asi v malování a dokonce i chvíli potom, jsem tomu ještě dával šanci. Ale dorazilo mě, že pokaždý když někdo řekl Polák, Polsko nebo Sobiesky, tak se spustila dramatická hudba a následoval rychlý střih na to, jak si voják zapíná blýskavý pásek. Jediným kladem filmu je, že se jim povedlo předvést Leopolda. Tenhle přihřátej mocnář je jedinej Habsburk, kterýho bezpečně kdekoli poznám. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Na monumentálnu oslavu záchrany kresťanstva pred vpádom neúnavných moslimov veľmi útle, lacné filtráciou digitálu a nesmierne patetické. Film je určený pre konzervatívnu vetvu, ktorej v akejkoľvek forme neprekáža onen mechanický ideologický pud, nesúci jeho názov. Postavy nemajú žiaden motivátorsky pohnútok, je to zoskupené na tej asketickej báze, ktorá mi častokrát dosť vadí. I komparz, i vzťahové peripetie v stredne dlhých záberoch interiérov sú nevýrazné a zaujmú leda tak prašné a omamujúce vizuálne pomôcky, ktoré akiste stoja za nevšednosťou efektu, ktorý ale nevypovedá o kvalitách, skôr o zatarasení nedostatkov technickými vychytávkami. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (3)

  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)
  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)

Reklama

Reklama