Lakomec

S Molièrovym Lakomcem se setkávám nepravidelně už víc než 10 let. Poprvé to bylo ještě na gymnaziu, kdy jsme s celou školou cestovali na divadelní představení do Zvolena a Lakomec pro mě byl zážitkem, jaký mi později různé viděné TV záznamy téhle hry určitě nedokázaly vynahradit. Byl jsem ale zvědav na francouzský film podle tamnější národní klasiky, ač vypadla z toho jenom další (navzdory původnímu účelu natočení pro kino) studiová inscenace. Ovšem s několika osobitými režijními nápady. Dochází na ně i během notoricky známého monologu, kdy Harpagon duševně na dně po zmizení své milované truhličky se přepadá do skutečného vykopaného hrobu, zatímco onedlouho se ocitá na divadelním jevišti; oceňuji i následní domácí vyšetřování zaranžované jako soudní proces. Je-li třeba tou sekvencí z jeviště zdůrazněn záměr tvůrců setrvat u divadelního pojetí i v adaptaci pro filmové plátno a visí-li všude v soudní místnosti propagační plakáty k Molièrově komedii, odpouštím (coby hravý odkaz směrem ke klasickému divadlu :)) i tu scénu s koňmi v podobě namalovaných kulis. :o) Nakonec proč ne, Lakomce, ač klasickou hru, je určitě nutno brát i s jistou nadsázkou, a tvůrcům se jí sdělovat daří velice úspěšně. Hezký Molièrův nápad s postavou kočího a kuchaře v jedné osobě, který se dle své aktuální potřeby převlíká, zde získává vtip navíc, když si zdejší kuchař omylem na sobě nechává i červenou kočího věstu. Louis de Funès je představitelem Harpagona velice ikonickým a vede si v komické roli "trochu jinak" znamenitě, Galabru i Gensacová mu skvěle sekundují, slabinou pro mne zůstávají někteří ti mladí herci. 75% (05.06.2020)

Díky tomuto filmu, který jsem zhlédl pár dní před maturitou, a díky náhodě, že jsem si u češtiny vytáhl knihu Lakomec (aniž bych ji četl :-)) jsem úspěšně složil maturitu z českého jazyka. Plný počet hvězd si proto tento film ode mě zaslouží, a budoucím maturantům, kteří si vyberou Lakomce na seznam povinné četby, mohu jen doporučit. (20.05.2022)

Tento film s mistrem francouzské komedie by mě nadchnul spíše jako divadelní hra. U sledování jsem totiž každou chvíli měl dojem, že sedím v divadle a trošku mi to rozptylovalo pozornost. Nápad nebyl vůbec špatný, ale pořád mi tam něco chybělo... ale co? Čekal jsem něco víc, ale sám nevím co přesně. Místy mi film připadal sušší a situací kde bych se vyloženě zasmál nebylo tolik, kolik bych od filmu, který si mistr vysnil trošku víc. Určitě se nejedná o propadák, ale po druhé se na tento snímek podívám až někdy za delší dobu. Myslím si, že krásné tři hvězdy nikoho neurazí. (23.03.2014)

Lakota je jako zhoubná choroba, která člověka pomalu ale jistě stravuje. Postava Harpagona s Funesem získala úplně jiný rozměr. Opět ve své roli exceluje. Viděno s Krampolovým dabingem. Na ten se mi těžko zvyká, protože mám raději hlas Františka Filipovského, ten k Funesovi sedí mnohem lépe. Už jsem slyšela i Funese mluvit hlasem Václava Faltuse a to mi přišlo zajímavé, dokonce bych řekla, že byl lepší než Krampol. Ovšem, František Filipovský je František Filipovský. Ten zůstane nepřekonatelný. (29.02.2012)

Jedna z dalších knih do mé maturitní četby. A musím říct, že kniha byla o něco lepší. Louis de Funés je opravdu dobrý herec, ale prostě pro mě už navždy bude četník ze Saint-Tropéz. Dialogy příliš dlouhé, i když vím, že kniha je stejně dlouhá a scénář je podle knihy. Navíc skoro dvouhodinová stopáž je až moc. (02.09.2013)