Smolař

Námět není špatný,ale kdyby tam nehrál Funes,tak to asi vypínám po půl hodině.Scény s ním jsou to nejlepší z filmu.Není mi jasné proč byl Bourvil ve Francii tak oblíbený.Nepřišel mi ani sympatický a nebyl ani vtipný.Věřím tomu,že kdyby jeho roli hrál Pierre Richard,film by v mém hodnocení dopadl mnohem lépe.Přesto má film mnoho nezapomenutelných gagů a pozornost udrží. (28.02.2020)

Antoine Maréchal (Bourvil) se vydává na dovolenou do Itálie, jeho cesta však končí ještě v Paříží po srážce s automobilem pana Léopolda Saroyana (Louis de Funès). Ten nabídne nebohému Maréchalovi možnost poznat krásy Itálie za volantem luxusního kabrioletu značky Cadillac. Antoine s nadšením přijímá, netuší však, že se v autě skryvají drogy, zlato a diamanty, které má nevědomky převézt do Francie... Na začátek se příznám, že snímek Smolař patří mezi mé nejoblíbenější (nejen) francouzské komedie, takže v tomto komentáři chválou šetřit rozhodně nehodlám. Začít můžu u samotného pana režiséra (a také scénaristy) Gérarda Ouryho, který vytvořil vskutku zábavný příběh, vlastně takovou komediální road movie o bandě pašeráků a jednom nevinném dobrákovi, ve které člověk najde spoustu povedených vizuálních nebo slovních gagů. Skvělou volbou pak bylo obsazení ústřední herecké dvojice André Bourvil - Louis de Funès, kteří jsou ve svých úlohách sympatického smolaře a cholerického dareby prakticky bezchybní a svými odlišnými hereckými polohami se skvěle doplňují (což potvrdili také v dalším snímku Gérarda Ouryho Velký flám). Navíc má snímek naprosto okouzlující až idylickou letní atmosféru let šedesatých, čemuž napomáhájí záběry na známé italsko-francouzské památky a také chytlavá hudba Georgese Delerue. Smolař se zkrátka povedl a je přesně tím filmem, který mě dokáže vždy pobavit a zvednout náladu. (01.03.2016)

"Dáte si raňajky, páni?" "No pravdaže. Tri kávy." "Ale bez cukru."     Klasická francúzska komédia s dosť otrepanou a plytkou zápletkou a so značne zvetranými fórmi. Humor je dnes až na pár výnimiek (kulturista, Saroyan opravuje auto, tri kávy) nevtipný, miestami až trápny, postavený na typických opičkách Funèsa a nahlúplo sa škľabiacom Bourvilovi. Sklamaný som aj z hudby slávneho Georgesa Delerueho. Film na mňa pôsobí dosť vyprázdneným dojmom (zápletkou, emóciami, vtipom), vrcholné dielo Gérarda Ouryho (aj Funèsa s Bourvilom) nasleduje až o rok (Veľký flám (1966)). (15.08.2022)

Námět je hodně podobný tomu z filmu Záhadný kontraband (1964) s Belmondem. Bourvil mne nikdy příliš neoslovil, ani v komediálních, ani v charakterních rolích, tohle byl snad dokonce jeho nejslabší výkon. Funès je zde ve výborné kondici, ale bohužel nemá takový prostor jako v mnoha jiných filmech, které byly postaveny na jeho komediálním talentu. Ale chvíle, které patří pouze Funèsovi, jsou silné, sprchování v kempu, nebo nenápadka na celnici. (26.02.2012)

Z raných Funesových začátku nutno brát s troškou nadsázky, ale jak je vidět své kvality tu dokázal, ostatně jako nespočetně krát. Úsměvné je, že se Funes obával kolegiálního komika Bourvila, že by ho mohl odsunout do pozadí a tím i podupat Funesovu kariéru. Opak byl však pravdou a Funes celému filmu vévodí, i když Bourvil hraje naivního pitomce také celkem přesvědčivě. Jen ty dialogy jsou kolikrát hodně slabé. (22.11.2008)