Fantomas kontra Scotland Yard

Stává se málokdy, aby některé filmy s více pokračováním byly tak vyrovnané, jako je právě série o Fantomasovi. Aby se nic zbytečného neopakovalo, tvůrci vyměnili prostředí a tím pádem si udrželi vysokou kvalitu zábavy, napětí a akce. Psát o vtipných scénách nebo o hereckých výkonech by bylo nošení dříví do lesa. Zkrátka klasika každým coulem. (28.01.2006)

Důstojné zakončení trilogie s perfektními hereckými výkony a výraznou snahou odklonit se od humorného pojetí a více se přiblížit původní předloze. Jean Marais prohrává na plné čáře souboj s Louis De Funésem o to kdo je větší hvězda ve filmu, ale stále si zdatně vede ve ztvárnění legendární dvojrole. Film rovněž aplikuje myšlenku největšího zloducha světa velmi sofistikovanou formou a nápaditěji než v předchozím díle. Divák se střídavě směje a současně mu je naservírována tajemná atmosféra panství, nějaká ta mrtvola, množství převleků a masek a poměrně otevřený konec, ale překvapivě už se žádné další pokračování nikdy nerealizovalo. Ve filmu však nakonec převládá divadelnost, která filmovou podobu brzdí. 60% (24.11.2010)

Opět výborné pokračování, které je stejně výborné jako předchozí dva díly! Louis de Funés je opět králem filmu a Fantomas je geniální. Opět jsou tu vtipné scény a super scény! Změna prostředí je velmi dobrá a prostředí anglického venkova je úžasné. I ten Skotský hrad je bezva! Závěr filmu je taky výborný, to jsem se dost smál. Prostě parádní film! 5 hvězd. (09.08.2010)

Hodil Sundse na střechu, přitáhl ho za nohy, aniž se staral o to, že mu drsný povrch břidlicových tašek strašně drásá obličej. Fantomas spustil Sundse až k okapové rouře. Položil ho tam, vyvážil jeho tělo tak, že spola viselo do prázdna. „Dobře mě poslouchej,“ prohlásil bandita, skláněje se k uchu své oběti, „podívej, co udělám. Na nohu ti přivážu šňůru, druhý konec bude uvázán ke dveřím ateliéru. Až někdo otevře dveře, zatáhne za šňůru a tebe stáhne se střechy. Nemysli si, Sundsi, že to je všechno. Mohlo by se stát, že bys to přežil. A já jsem se, kamaráde, rozhodl, že zemřeš. Podívej se: Vidíš tenhle drát, je na něm na konci smyčka, navléknu ti ji na krk, prokáže tutéž službu jako ostří gilotiny. Tak, můj milý, až budeš padat dolů, zarazí tě najednou ostrá oprátka. Drát není dost dlouhý na to, abys mohl spadnout až na zem. Zůstaneš na něm viset a oběsíš se tak prudce, že ti to doufám uřízne hlavu. Tak to tě čeká, Sundsi. Mysli na to a řekni si, jestli nebylo lepší mi věrně sloužit?“ ... Škoda, že drtivá většina dnes zná tohoto génia zločinu pouze z moderních filmových parodií, a v životě si nepřečte skvostně pokleslé a nádherně temné romány Pierre Souvestra a Marcela Allaina, jež na počátku 20.století tak zbožňovali surrealisté. Pokud ale chcete poznat skutečného Fantomase, poradím vám: Ptejte se po Červené vose. Nasedněte do Fiakru noci. A možná pak ty filmy uvidíte v trochu jiném světle. ... “To je Fantomasova dcera, to je Helena, Vosa,“ šeptali policisté. Byla od paty k hlavě zborcená krví, měla krev na obličeji, na šatech, na rukou, a Juve automaticky prohlásil: „Červená vosa.“ Fandor šel sám směrem k domu. Havard se chystal dát rozkaz k palbě, ale neodvážil se. „Pojďte zpátky, Fandore,“ křičel. Avšak Fandor si stoupl mezi policisty a Helenu. A šel pomalu k ní, dívka se na něj podívala, jak se blíží, a stála nehybně před vchodem. Měla v ruce revolver, pohlížela na Fandora, upřeně se mu dívala do očí, její zrak vyzařoval strašné zoufalství. Fandor šel stále blíž, byl už pod schody před domem, sotva dva metry od ženy, kterou miloval. Tu se Heleniny bledé rty zachvěly. Dívka ho varovala: „Nechoďte blíž, Fandore, nepřibližujte se.“ Fandor ani slovem neodpověděl, nepokynul a vystoupil na první schod; Helena mu připadala krásnější než kdykoliv jindy, s tragickou tváří, v níž zářily rozšířené zornice, ze kterých šlehaly temné blesky. Paže měla zpola obnažené, bílá kůže prosvítala pod rudými skvrnami. Helena se zachvěla. Uvědomila si, že se Fandorovo rozhodnutí nedá zvrátit; upírala na něj pohled šílený láskou a hrůzou a opakovala: „Pro smilování, ve jménu naší lásky, nepřibližujte se.“ Fandor vystoupil na druhý schod. Tu Helena vyrazila zoufalý výkřik: „Zastavte se nebo střelím.“ Fandor šel dál. A tu nastala nezapomenutelná a zároveň strašná (24.08.2007)

Jak nejlépe přijít k penězům? Fantomas má skvělý plán - nejbohatším lidem na světě, a stejně tak šéfům různých mafií uloží novou daň - daň z práva na život. Zaplatíš - žiješ. Nezaplatíš? Nežiješ. Ve Skotsku, na zámku lorda MacRashleye se všichni sejdou, aby se domluvili, jakým způsobem se Fantomasovi bránit. MacRashley pozve i ty, kteří mají s Fantomasem největší zkušenosti - novináře Fandora a komisaře Juvea. Jenže Fantomas má již dávno svoji hru rozehránu ... Trojka je asi nejslabším dílem z celé trilogie. Zdá se mi, že do ní autoři chtěli narvat všechny nápady, které měli ještě na dalších několik pokračování, a díky tomu tento film působí spíš jen jako snůška gagů, chatrně se držící jakéstakés dějové linie. Ne že by vtipy byly jakkoliv špatné, to spíš naopak (např. rozhovor komisaře Juve s koněm nebo duchařská minizápletka), ale jak říkám - celé to do sebe moc nezapadá. I přesto se na film (stejně jako na oba dva předchůdce) více než dobře dívá, a kdykoliv se naše televize jej rozhodnou zopáknout, můžou se mnou počítat do svých statistik... (17.04.2012)