Pošetilost mocných

Louis de Funès v španielskom rytierskom westerne je zvláštna kombinácia. Naviac, keď namiesto svojho klasického nervózneho sympatického blázna hraje chamtivého a márnivého nesympatického výbercu daní, tak táto kombináciu u mňa veľmi nefunguje. Zafungovalo iba niekoľko malých vtipov ako umývanie uší alebo slovných prestrelok, ale nebolo to na popukanie. (30.11.2014)

Funesův magnus opus - nesmrtelná hudba a gagy, které nikdy neomrzí, neboť časem získávají na síle a objevujete další a další... „Vypracoval jsem plán, jak odtud prchnout. Vrátíme se do Madridu. Připravíme spiknutí. Král pak zapudí královnu, baba se provdá za papouška, Caesar se stane králem, já si ho vezmu a budu královnou" :D A co teprve těch paralel k současnému opojení mocí a intrikářství! (11.04.2021)

Zcela určitě se jedná o jeden z nejlepších de Funesových filmů, který oplývá nejen kvalitním humorem, ale i skvělou ranně novověkou atmosférou Španělského dvora. V neposlední řadě je to taky snímek o ponaučení, kam až může člověka přivést lidská chamtivost a moci chtivost a plně vystihuje přísloví, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, že pane Salluste :-)) (26.09.2012)

Viděno po dlouhé dobu znovu. RAUS SCHNELL, JAK KRÁSNÁ ŘEČ! Jak krásný historický film. Já tedy jinak  historické filmy s pláštěmi, dýkami a mečy moc nemusím. Ale ve kterém jiném historickém filmu se tak krásně přenášejí lidé z postele do postele, hraje se házená s polštářkem s bombou, psům se zvedají uši, nastavuje se směr šatů, otravuje se šlehačkou a tak dále a tak dále. Je pravda, že jsem dříve Pošetilost mocných měl rád méně než ostatní Funésovky. Snad právě kvůli tomu historickému prostředí. Ale při zhlédnutí po letech jsem opětovně musel uznat, že Gerard Oury dělal francouzské komedii prestiž a je právě obdivuhodné, jak zde dokázat napasovat tradiční bláznivé gagy do historického prostředího a sklouit frašku s historii, aniž by pořád klesl pod dobrý vkus. Michel Polnaeff zase dokázal stvořit nádherný soudtrack, který (jak už zde někdo poznamenal) přechází od westernovým motivům až  k romantickým. Ostatně i krátké mikro romantické scény se tady v této šarádě dají najít, jako třeba ta vedle kašny s kytkami. V těch byl možná Yves Montand nakonec přesvědčivější než stárnoucí Bourvil, pro kterého byla role Blase psána. Jinak ale velmi lituji, že se toho Bourvil nedožil. S ním by to bylo ještě lepší. Ale Montand si se svojí premiérovou komediální rolí poradil se ctí a jeho výkon je velmi živelný. Zatímco princezna mohla být opravdu lepší.  K Funésovi není co dodat. Má tady sice patrně nejzápornější roli své kariéry, takže se jěstě více než obvykle může zdát, že už to trochu přehání. Ale opět jen hýří energíí a jak zmizí ze scény, jde to trochu dolu. I pár jiných vyčpelých místeček tady je. Ale já prostě podobné old schoolové bláznivinky tuze rád. (10.10.2021)

Jedna z nejúchvatnějších a nejzábavnějších komedií, která nádherně zesměš'nuje intriky mocných, kteří vládnou obyčejným lidem. A i když je to zasazeno do historického Španělska, rozhodně neztratilo nic na svojí aktuálnosti. Nejprohnanější intrikán je ministr financí Don Salluste de Bazan (vynikající Louis de Funés, který si krásně užívá své moci), který je nádherně chamtivý a nebojí se rozhodně žádného podrazu, ani úskoku, ani věrolomnosti, pokud není po jeho. Sám se stává obětí intrik a tak zaútočí přímo na španělského krále (Alberto de Nendoza) prostřednictvím nápadníka pro královnu (půvabně naivní Karin Schubert). A protože nechce Sallustovi pomoci jeho synovec Don Cesar (Gabriele Tinti), musí vše řešit přes svého sluhu Blaze (dobrý Yves Montand), který se dostane na Sallustovo místo a do královny je zamilován. Neintrikuje jen Sallusto, ale i ostatní španělští grandi (Don Jaime de Mora y Aragón, Eduardo Fajardo, Antonio Pica, či Joaquín Solis) a tak o intrikánské i skutečné souboje není nouze. A do toho ještě Dona Juana (Alice Sapritch), která uhání Blazeho a doufá, že s ním přišla o panictví. Vskutku nádherné zesměšnění mocných, kteří touží jen po majetku a moci a Sallusto je nakonec ochoten se stát i královnou. A i s klášterně upjatým a vznešeným palácem Estoril. Zkrátka vynikající zábava, která nekončí ani v otroctví. (16.02.2010)