Četník v New Yorku

Zas a znova! A vůbec mi to nevadí! Ba naopak, na další dobrodružství s četníky se vždycky těším. Až mě zase pobaví inteligentní francouzský film s plejádou skvělých herců v čele s Funésem a navíc povedeným českým dabingem. Tenhle díl je trošku slabší než první, proto hodnotím hůře, ale pořád je to nadprůměr, fajn film! (26.06.2013)

West side gendarmes. Nadčasové komediální výkony šestice četníků, scénář vytěžující místní zvláštnosti a pohrávající si s francouzskou tradicí, vypravěčský talent Jeana Giraulta a ♫ výborná Lefevreova hudba, podporující dějový spád, dělají z četnické dvojky dodnes slušnou podívanou především pro mladší diváky. Mezinárodní provedení Auld lang syne je maličkostí, která potěší (04.01.2012)

Tenhle díl četníků mi přišel celkem zbytečnej. Souvislej děj tu skoro neexistuje. Prostě se tu jenom Funes a spol prohánějí po New Yorku a dostávají se do rádoby vtipných situací který, ale zrovna dvakrát vtipný nejsou. Louis to samozřejmě táhne jak se dá, ale to samo o sobě nestačí. Takže asi druhej nejslabší díl z téhle série. Holt ani Francouzi neproměnili všechno na co sáhli ve zlato.30% (07.03.2015)

Četník v New Yorku je patrně nejslabší díl celé té uhozené série. Zdá se, že tvůrci přistoupili na hru: dáme partu retardů do extrémní situace a uvidíme, co se z toho vykřeše, v nejhorším necháme Funese dělat xichty, to vždycky zabere. Mohly tak vzniknout filmy: Četník na Severním pólu, Četník letí na Měsíc, Četník a četnice točí porno, Četník v Narnii a konečně famózní, ultra (a když povídám ultra, tak myslím opravdu ultra) vtipný a nápady napěchovaný remake Četnická akademie: Moskevská mise... (27.06.2012)

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)