Únos

Ako by niekto mohol povedať, toto je dôkaz, že človek pochádza z opice. Teda tých pirátov myslím. Retardi, ktorým daj do ruku palic a myslia si, že vládnu svetu. Čakal som ale silnejšiu drámu. Všetko je to hrané na formu, obsah sa vytráca, celé je to o vyjednávaní, ale fakt že nudnom. A prichádzajú aj také nepravdepodobné scény, ako rukojemníci si fajčia, pijú a zabávajú sa spolu s únoscami, pardon primátmi nižšieho radu. (21.11.2021)

Dánská kinematografie se dokáže vypořádat snad s každým tématem, i když třeba zdaleka přesahuje zeměpisné šířky této evropské zemičky. Únos podává strohou zprávu o únosu nákladní lodi somálskými piráty, sleduje jak zdlouhavé vyjednávání v Kodani, tak dění na palubě, v němž se rozhodně nevytvoří atmosféra dvou nepřátelských táborů a stálého ohrožení. V této ambivalentnosti není místo pro apriorní odsudky a předvídatelnost jednání kohokoliv ze zúčastněných. Právě díky tomu film získává body za přesvědčivost a vytváří ze zdánlivě statické situace na lodi skutečné drama. Přesto valnou část děje tvoří telefonáty a dohadování o peněžních cifrách. Neustálé přesuny mezi lidsky nevděčnou situací vyjednávačů a syrovým zachycením rukojmích strádajících v absolutní nejistotě však přináší oživující napětí, jehož plnou tíží v nečekaném vyústění převezme na svá bedra hlavní postava. Skandinávci si hold poslední políček do divákovi tváře neradi odpustí a i v tomto případě musela jít dosavadní střízlivost stranou. Což je ale spíše konstatování, než výtka. (30.06.2013)

Porovnání "Únosu" s novým projektem Toma Hankse "Kapitán Phillips" dává názorný doklad rozdílnosti přístupů mezi americkou a dánskou produkcí, a to nejen v úrovni kinematografie, ale také televizní seriálové tvorby. Americký zábavní průmysl se v prvé řadě zaměřuje na příběhy, které mají potenciál pro zpracování do efektní podívané, která bude divákům konstantně nabízet okamžitě se aktivizující podněty. Dánové se naopak soustředí na průběžné budování dramatu, kde využívají divácké vědomí kontextu sekvencí a efektnost stupňují prostřednictvím trvání oněch sekvencí. Reálné drama posádky nákladní lodi unesené piráty, které trvalo přes čtyři měsíce je přesně ideálním materiálem pro popsaný způsob vyprávění a dramaturgie. Někdo by řekl, že se většinu filmu nic neděje, ale právě trvání patové situace je zásadním elementem tohoto vyprávění, kterým si film pečlivě připravuje půdu, aby mohl diváky ve finále naprosto zdecimovat. (29.06.2013)

Dánský film, který mě opět potěšil, protože se tolik liší od jiných filmů s podobnou tématikou. Rozhodně jsem nečekala tak dokonalé zpracování, kde budu celou dobu napnutá a přitom se celé vyjednávání linulo v duchu, který mě téměř zaskočil. Zcela souhlasím s komentářem uživatele Marigold. (09.09.2013)

Žádná ostrá střelba, žádná srdceryvná hudba, žádné laciné emoce. I když paradoxně bych si něco podobného krapet přál. Ale postupně. O rok mladší Kapitán Phillips přinesl obyčejného padesátníka, s brýlemi, manželkou, dětmi a náročnou robotou. Tom Hanks tehdy nákladní lodi kroužící u Afriky šéfoval, Mikkel somálské piráty nedobrovolně pozná coby lodní kuchař. Vše se obejde bez přepadení lodi, bez napínavého nahánění po palubě, bez nějakého třaskavého závěru. Sází na nepřímý konflikt dvou charakterů: právě kuchaře a šéfa společnosti, které loď patří. Sledujeme tak vyjednávání mezi únosci (s přimlouváním právě člena posádky, který s kolegy přežívá v nevábných podmínkách) a korporátními kravaťáky, kteří sedí doma v Dánsku v klimatizované kanceláři. Strach o život námořníků roste, týdny ovšem rychle běží. Zatímco tým okolo Toma Hankse solidně šponoval nervy, režisér a scenárista v jedné osobě Tobias Lindholm „jen“ extrémně klade důraz na realističnost. Ruční kamerou, netlačením na pilu, civilními hereckými výkony. V obou dvou snímcích byly karty jasně rozdané, sázely na psychologickou hru a v obou tvůrci přichystali hutnou a klaustrofobní atmosféru. Ovšem Dánové prostě nezajeli pod kůži, tak to alespoň u mě je. A výsledek není tak intenzivní, jak mohl být. Navíc trpí určitou monotónností. Bohužel. (22.06.2020)