Senzační prázdniny

Senzační prázdniny komedie na léto s oblíbebým komikem Louis De Funésem, která potěší a díky dabingu nemusíte ani koukat, stačí jen poslouchat. Má to neskutečný spád, malí Francouz je neustále v pohybu a díky gestům a mimice je v pohybu, když nehne ani prstem. Klasický evropský humor-zápletky, zmatek trocha romantiky, špatná anglická kuchyně a skvělá whisky škola repetentů v obleku i v námořnických hadrech. 5 hvězd (15.07.2018)

Příjemná letní atmosféra působí relaxačně, když je venku počasí pod psa dvojnásob. Ztřeštěné, jak je u Funèsových filmů zvykem, ale extra vtipné to není. Trocha utahování si z Angličanů, jejich stolování a upjatosti. Louis občas někam spadne nebo se nabourá do kurníku. Slušný průměr, ale s Funèsem se najdou lepší kousky. (05.07.2011)

A další ze série bláznivých komedií Funese, který si tentokrát střihl roli i ze svým synem. Jean Girault už měl s francouzským komikem své zkušenosti, když s ním točil Četníky. Přiznávám, že Senzační prázdniny zdaleka nepatří k mým oblíbeným neboť je zastiňují jiné filmy, ale ten rok to byl skutečně úder do černého. Fantomas, Oskar, Tonoucí se stébla chytá. I tady ale ředitel školy zažívá peripetie se svými syny a tedy bláznivé kousky. Hlavně let letadlem a přistání na autobusu nebo jízda v motorovém člunu, rvačka nebo topení se v litrech whisky. Funesovy komedie jsou nesmrtelné. (12.07.2021)

Další z těch filmů s de Funèsem, které vlastně vůbec neznám. Bylo to na mě celé takové moc uježděné, pořád se někam jezdilo, pořád se někdo za někým honil. Až moc takové tradiční, až moc klišovité a groteskní, což mi v tomhle případě prostě vadilo. Navíc mě nenadchnul ani dabing, který byl skvělý jen v případě hlavní role. (02.02.2015)

Tenhle film mám rád hlavně z první části, když se LdF snaží chytit ty nezvedený děcka, ale jakmile se to dostane na tu svatební část, už mě to tak nebere. Tam mi to přišlo už jen moc na sílu a takový moc absurdní. Ale jinak je to plný skvělých vtipů, vtipů situačních a charakterních, vtipů nehrajících si se slovíčkařením a hláškařením. A proto si taky z těchto komedií moc hlášek nevybavíte, jako z těch dnešních. Tady snad jen Delikátní, delikátní. Papej, synáčku. ale to zase člověk musí vědět, o co v té situaci šlo. Není to zábavné samo o sobě. Zápletka je postavena na klasickém rozporu stáří a mládí a současně dvou odlišných kultur a jejich různém chápání všemožných situací. Například jídlo (ústřice v jogurtu, uzená ryba s pomeranči v cukru a mátovou majonézou, nebo ty různé pudinky jež by našinec nevzal do pusy- třeba játrový pudink). A co se týká srovnání anglického sluhy a francouzské služebné, nemá to chybu. U nás by to nejspíš byla nějaká Anna proletářka nebo Týna z Káji Maříka, kypré mlékem a krví přetékající děvče v dlouhé hnědé sukni, s bílou zástěrou a šátkem na babku, trochu upjatá i upejpavá a trhlá zároveň. Ještě bych měl jednu výhradu, Briti (a tím méně Skotové) neříkají scotch, ale scotish, protože je to urážlivé. To je jako o bývalým Východoněmci říct Dederon nebo Němčák. (08.04.2006)