Už teď mi chybíš

Moc jsem od filmu „Už teď mi chybíš“ moc nečekala, ale nakonec se pro mě konalo velmi milé překvapení.. Nedávno se roztrhl pytel s „umírací“ tematikou a většinou se jedná o filmy buď příliš vážné nebo příliš zlehčující nebo naopak příliš „hluché“.. Tenhle snímek je ovšem velmi šťavnatý, ale zároveň dostatečně hořkokyselý.. Příběh o dvou kamarádkách, které se musí poprat nejenom s jednou zákeřnou chorobou, ale také se vztahy mezi sebou.. Velkým elixíremje vynikající výber hlavních hereček - Toni Collette, Drew Barrymore – v trošku odlišných rolích, než jsme u nich zvyklé.. Chemie mezi nimi funguje opravdu výtečně. Scénář je nejenom velice humorný, ale také umí zabrnkat na dojemnou strunu.. Krásně vyváženo = jin a jang.. Myslím, že mám další oblíbený film, který si pustím kdykoliv jindy ráda pro zpříjemnění večera.. Doporučuji všem! (20.07.2016)

Zaprvé, ten obsah psal nejspíš někdo kdo viděl jenom upoutávku. Zadruhé, ten film je slátanina prvoplánových dojákových scén a žánrových klišé, které v samotném závěru dotáhnou do naprosté absurdity aby z diváka vydojili poslední zbytek emocí. Zatřetí, lituju, že jsem si ho pustil a příště se raději kouknu třeba na Klepání na nebeskou bránu. (10.08.2016)

Tyhle rakovinové filmy nějak už nemusím. Nabízí se srování s 50:50, kde máme mužskou dvojici zápasící s rakovinou. Hloubka, komičnost a romantika se dostávají na jinou úroveň oproti Už teď mi chybíš, kde naopak hlavní hrdinka je zobrazena takovým způsobem, že si k ní nelze vybudovat vztah, tedy nevzniká ani lítost...zvláštní stav. (21.06.2016)

Slušné drama o kamarádské lásce až za hrob, která netlačí tolik na pilu, jak by se mohlo zdát. Ke konci sice dámskému obecenstvu ukápne slza, ale to už k danému příběhu patří. Jinak se jedná o velice slušný a i pro pánské publikum přijatelný film o dvou kamarádkách z nichž jedna začne umírat na rakovinu a nehodlá se s tím smířit. Obě hlavní herečky jsou velice fajn a zvláště Toni ukazuje, že umí opravdu dobře hrát a podobných rolí by si zasloužila více. (10.10.2016)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)