Nevídáno, neslýcháno

Tak musím uznat, že i přes to, že jsem obrovským milovníkem Luise, tak mě tento film vůbec nedostal. První půlku jsem si pouštěl v českým dabingu, kde Funese nadaboval Václav Faltus a to bylo něco tak hroznýho, že se to nedalo poslouchat. On totiž jenom šišlal, že mu vůbec nebylo rozumět a s panem Filipovským to mělo pramálo společného. Tak jsem si druhou půlku pustil v originálním znění a to bylo 100 a 1! I přes to mě film nepobavil, některé scény byly vyloženě trapné a nebýt Funesových xichtů a grimas, tak by snímek nestál za nic. Je mi líto, jsem zklamán. (23.11.2012)

Jedna z těch lepších francouzských komedií 50.let, která ale rozhodně nedosahuje kvalit pozdějších Funésových skvostů. Mě navíc dabing pana Faltuse vadil. Chápu, že lidé jsou zvyklí na pana Filipovského a Faltus ho napodobit umí, ale je to zkrátka poznat a já to nějak nedokázal přenést přes uši. Radši v originále. (15.09.2012)

Malý lump a pytlák Blaireau je trnem v oku starostovi nejklidnější obce Francie a ten tak využije nejbližší příležitosti, jak ho zavřít do vězení  a tak začíná sled scének a vypointovaných gagů. Jeden z prvních filmů s Funesem, velmi povedená taškařice na úrovni grotesky a nejlepší postavou je ředitel věznice....viděno v originále s titulky. (17.04.2024)

Jo, jo, De Funes tocil tieto komedie jak na beziacom pase v 50. rokoch a stale dufal, ze prerazi vo filme. Len v roku 1958 natocil tri tieto priemerne komedie, roku 1956 ich mal tusim az 8. Vsetko to bolo k hovnu, stale neprerazil. Tuna pytliaci v lesoch a kradne, - vlastne nekradne, premiestnuje ryby, bazanty a kadejaku jedlu haved z lesov do restauracii a do domacnsoti. Film ani nemozno povazovat za prinos francuzskemu filmu, reziser Yves Robert natocil svoje najlepsie filmy az s istym Pierrom Richardom /Velky Blondyn s cernou botou, Zaletnik 1 a 2 a Navrat velkeho Blondyna/. Utulna vidiecka atmosfera ma cosi do seba, ale tempo je nudne, komickych situacii dost malo a niektore dialogy su az vatovo plane plky : 50 % (01.07.2017)

Druhý film, kde si Funès zahrál hlavní roli, byl natočen za necelé dva měsíce od poloviny srpna 1957, uvedení do kin se dočkal až v dubnu následujícího roku. Régameyho Smolař (1957) se začal promítat 4 dny po zahájení natáčení Nevídáno, neslýcháno. Film výrazně inklinuje k Funèsovým oblíbeným groteskám, Funès předvádí spíše kabaretní komiku, ale v každém případě se již v tomto filmu propracoval k nepopiratelné osobitosti a mnoha zdařilým gagům. Tento film byl jasným zárodkem budoucí dodnes velmi ceněné Funèsovy komiky. A jako příjemné překvapení musím zmínit práci Václava Faltuse, přenesl se přes počáteční zakolísání, zbytečně přeháněl šeplání, ale celkově podal nadmíru zdařilý výkon. Že současný český dabing stojí za zlámanou grešli, není jeho vina, zřejmě již dvacet let stávkují ruchaři a především tvůrci dialogů. (07.07.2011)