Pád

Fajn kriminálka s výtečně realistickou a syrovou atmosférou a s prvotřídně budovanou psychologií postav. Místy je to ovšem až moc utahané, jednotlivým dílům by tak jistě slušela kratší stopáž a některé linie a motivy zde bohužel vyšumí do ztracena. Také mě dosti naštvalo natáhnutí hlavní dějové linky do další série, protože téhle honbě na sériového vraha by pět dílů bohatě stačilo, takhle hrozí na můj vkus až příliš velké natahování a nastavování. Gillian Anderson a Jamie Dorman jsou však bezkonkurenční, i když na Scullyové už nějaký ten rok navíc bohužel vidět je.80% (24.06.2013)

„Man fucks woman. Man subject. Woman object. That’s fine for you. Woman fucks man. Woman subject. Man object. That’s not so comfortable for you, is it.“ Britská sestra Sagy Norén se ocitá ve světě mužů, kteří milují ženy… jenomže velmi nezdravým způsobem. Komplexní ženské postavy nejsou ve filmech ani seriálech, zvlášť těch kriminálních, stále něčím tak standardním, abych z The Fall nebyl nadšen už jen kvůli Stelle Gibson. Způsob, jakým si Gillian Anderson při modelování výjimečně inteligentní profesionálky s analytickou myslí a pevnými morálními zásadami dává záležet na každém nonverbálním sdělení, je fascinující. Díky mnohovýznamovosti jejích zdánlivě netečných pohledů nám Stella přes její chladnost není lhostejná. Současně ale nikdy neprojeví tolik empatie, aby zcela negovala paralely mezi ní a Paulem, na nichž je založena dynamika vyprávění. Oba dva nacházejí uspokojení v bezchybně odvedené práci, oba dva jsou až fanaticky oddáni určitému poslání, oba dva jsou predátoři (ačkoli závěr první série naznačuje, že z jednoho z nich by se příště mohla stát kořist). K hledání podobností mezi nepolapitelným vrahem a dobrým detektivem jsme kromě dialogů o zdvojených osobnostech vedeni paralelní montáží jeho a jejích úkonů, prováděných se stejnou precizností a možná i z podobných psychických pohnutek (vypořádávání se s minulostí). Vytváření tematických, motivických i kompozičních pojítek mezi liniemi Stelly a Paula, v jejichž pozadí stojí zásadní otázka „KDY se konečně střenou?“, přispívá k mrazivému pocitu, že vrah je minimálně implicitně neustále přítomen. Toto nepolevující zlé tušení, namísto vyloženě hororových scén (jako v Lutherovi) je hlavní pojistkou proti ochabnutí divácké pozornosti. Postavy totiž rozhodně tráví víc času rozebíráním svých chyb než zdárným řešením situací a radost z většiny posunů ve vyšetřování je navíc kalena prostřihy na další páchaný zločin. Jeden krok vpřed, dva vzad. Podrobněji zde. 90% (10.01.2015)

Není nad to, když Vás zničehonic překvapí kriminálka z prostředí, které není úplně klasické a stylem, který pro kriminálku není úplně typický. Gillian Anderson jakožto vyšetřovatelka byla rozhodně v rámci těch neobvyklých, čímž mi udělala velkou radost. Každopádně nejzajímavější na celé téhle dvousériové jednohubce je to, že Vám z jedné strany představuje vyšetřovatele v čele s Gillian a na straně druhé Vám psychologicky rozebírá pachatele, o kterém vlastně víte hned od prvních sekund. A mimochodem…Jamie Dornan předvádí naprosto perfektní výkon. To se v seriálech opravdu jen tak nevidí. (24.06.2015)

Zatím ****, když bude 2. série tak dobrá jako první, klidně zvýším. Stella is perfect... // 2. série není tak dobrá, Gillian je sexy v každém záběru, je tam několik pozoruhodných momentů, ale to nestačí, dost často se Cubbit pouští do krkolomností. Stále je to ale nadprůměr. Jsem zvědavá na 3. řadu. (14.06.2013)

Zajímavě vystavěné krimi drama, kdy vraha poznáváme hned na počátku, dřív než detektivové, kteří si s ním mají dát práci, dokonce i dřív, než spáchá první zločin. Přesto si vyprávění udržuje napětí a zajímavost. Někdy se mi té psychologie zdálo až trochu moc a za každou cenu, ale většinou i tato rovina, vlastně stěžejní, stála za to. (05.04.2014)